Výnos nařizující vraždění Basků na potkání pocházel z roku 1615, kdy bouře u pobřeží Islandu zničila tři baskické velrybářské lodě. Osmdesát členů posádky přežilo a zůstalo na severozápadě ostrova. „Neměli co jíst a někteří z nich okrádali lidi a farmáře,“ řekl deníku The Guardian westfjordský zastupitel Jonas Gudmundsson.
Narůstající konflikt mezi místními obyvateli a baskickými velrybáři vyřešil tehdejší šerif Ari Magnússon vyhláškou, která povolovala beztrestně zabít jakéhokoli Baska v oblasti. V následujících týdnech jich po nájezdech šerifa a místních farmářů přišlo o život více než třicet. Podle Gudmundssona šlo o jeden z nejhorších masakrů v historii ostrova. „Je to jedna z nejtemnějších kapitol naší historie,“ dodal.
Během čtyř století byly na Islandu samozřejmě zavedeny nové zákony a na turisty z Baskicka už v posledních desetiletích nikdo nečíhal, píše Washington Post. Gudmundsson se přesto rozhodl, že je načase napravit historické křivdy. „Rozhodnutí skoncovat s dekretem bylo spíše symbolické,“ řekl. „Samozřejmě máme zákony a vraždění kohokoli, včetně Basků, je nyní zakázané,“ doplnil.
Výnos Gudmundsson prohlásil za neplatný při odhalení památníku, který je věnovaný zavražděným baskickým lovcům velryb. Pamětního aktu se zúčastnil i guvernér jedné z baskických provincií.
