Podle ekonoma Ery Jana Bureše vývoj mezd zaostává za růstem ekonomiky a klesající nezaměstnaností. „Zaměstnanci si v delším období nejistoty a strachu o zaměstnání pravděpodobně zvykli nežádat o vyšší mzdy a ovlivňuje to jejich chování i dnes. Navíc v průběhu krize relativně poklesla vyjednávací síla řady zaměstnanců. Významně narostl počet pracovníků na dobu určitou,“ míní.
Na nízký růst mezd upozorňovaly v minulých týdnech také odbory, které vyzvaly zaměstnance a své předáky k odvážnějšímu vyjednávání o mzdách (čtěte Tlačte na mzdy, jinak Rakousko doženeme za sto let, radí odbory).
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu vzrostla nominálně o 2,2 procenta, reálně díky minimální inflaci o 2,1 procenta. Mzda se tak zvýšila o 552 Kč na 25 306 korun. Větší vypovídací hodnotu však má mzdový medián (prostřední hodnota s vyloučením extrémních mezd). Medián se meziročně zvýšil o 2,1 procenta na 21 143 Kč. Velký rozdíl je ale mezi odměňováním mužů a žen. Zatímco muži měli 23 035 Kč, ženy jen 18 998 Kč.
Trh čekal, že mzdy porostou víc, výsledky ale nevidí jako překvapení. Vývoj mezd může mít také v delším horizontu vliv na rozhodování České národní banky. „Umírněný růst mezd je argumentem, proč ČNB nemusí spěchat s uvolněním kurzu koruny,“ podotkl ekonom Michal Brožka z Raiffeisenbank.
Mzdy rostly podobně jako ke konci roku víc v nepodnikatelské sféře, díky zvýšení platů ve státním sektoru. Reálně si lidé ve státních službách polepšili o 2,8 procenta, v podnikatelské sféře o dvě procenta.
Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 10 198 Kč a 39 890 Kč.
