Podání protinávrhu, který se objevil na webové pozvánce na valnou hromadu, potvrdil ředitel odboru strategických majetkových účastí ministerstva financí Petr Blažek. Tantiémy by tak nebyly vyplaceny poprvé od roku 2001, kdy ČEZ začal vyplácet dividendy akcionářům.
V minulých dvou letech bylo každoročně mezi představenstvo a dozorčí radu rozděleno 25,5 milionu korun. Stejnou částku navrhuje představenstvo k odsouhlasení i tentokrát.
„Logika je zřejmá, firmě klesá ziskovost, musí poměrně razantně šetřit v nákladech. Myslíme se, že v takovéto situaci je adekvátní, aby podíly zisku nebyly vypláceny,“ řekl Blažek. Skupině ČEZ loni klesl meziročně zisk o 36 procent na 22,4 miliardy korun. Samotná ČEZ a.s., z jejíhož zisku je dividenda vyplácena, pak snížila zisk asi o pětinu na 20,9 miliardy korun. Stát drží ve společnosti zhruba 70 procent akcií.
Představenstvo ČEZ v květnu oznámilo, že valné hromadě navrhuje dividendu za loňský rok 40 korun na akcii před zdaněním, což je stejně jako loni a předloni. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž tehdy uvedl, že bude mezi akcionáře rozděleno celkem 21,4 miliardy korun, z čehož na český stát jako na majoritního akcionáře připadne asi 15 miliard.
Dividendu ve výši 40 korun navrhuje v protinávrhu i ministerstvo financí, jde jen o to, jak velká část se rozdělí z nerozděleného zisku minulých let. Zatímco ČEZ navrhuje z něj rozdělit asi 635 milionů, ministerstvo financí asi 609,5 milionu. Rozdíl činí právě tantiémy.
Představenstvo ČEZ ve svém stanovisku k návrhu ministerstva uvedlo, že vzalo protinávrh na vědomí. Sdílnější v pondělí nebyl ani Kříž. „Výplata dividend i tantiém, jakož i jejich výše, je zcela na rozhodnutí akcionářů,“ uvedl pouze.
Sám Blažek byl loni od červnové valné hromady do konce září členem dozorčí rady ČEZ. Poté ho nahradil lidovecký kandidát Robert Šťastný. Koaliční lidovci si totiž po loňské valné hromadě stěžovali na změny, které v dozorčí radě společnosti loni udělal ministr financí Andrej Babiš (ANO). Babiš se proto ke konci září jednoho „svého“ člověka v radě vzdal.
Blažek nicméně stále působí v dalších dozorčích radách státních podniků, například v Českém aeroholdingu, státním správci ropovodů MERO nebo v pojišťovací společnosti EGAP. Hovoří se i tom, že by mohl být v pátek znovu zvolen do dozorčí rady ČEZ.
Manažeři ČEZ můžou ještě těžit z opcí
I kdyby nakonec členové představenstva žádné přímé roční odměny nedostali, jejich peněženka ve srovnání s minulými lety trpět nemusí. Po delší době totiž nastává situace, kdy je výhodné uplatňovat opční akciový program firmy. Na ten mají nárok právě členové představenstva a vybraní manažeři a získat z něj mohou jednotky milionů korun.
Vzhledem k tomu, že akcie v poslední době rostly, program se opět vyplácí. Důkazem je transakce finančního ředitele firmy Martina Nováka z konce května. Ten nejprve nakoupil přibližně sto tisíc akcií na které měl díky programu předkupní právo za dva roky starou cenu. V podstatě obratem velkou většinu akcií přes burzu prodal. Jeho hrubý zisk z obchodu činil necelých sedm milionů korun (více o fungování opčního programu i Novákově transakci zde).
Podobnou příležitost bude mít od prosince i šéf ČEZ Daniel Beneš, kterému se otevře šestnáctiměsíční okno k nákupu sto padesáti tisíc akcií za cenu z roku 2013. I ta je momentálně nižší než cena aktuální. Pokud podmínky vydrží a Beneš opci využije, bude to poprvé v jeho kariéře generálního ředitele. Od jeho nástupu v roce 2011 totiž ještě takto příznivá konstelace nenastala.
