V Bruselu mají zástupci řecké vlády obnovit jednání s věřiteli a předložit jim své protinávrhy pro dohodu o uvolnění zbylých peněz z dobíhajícího záchranného programu. Bez nich by Řecku mohla už na konci měsíce hrozit platební neschopnost.
Tsipras prohlásil, že bez zmírnění vysokého řeckého dluhu řekne „ne“ jakékoli dohodě, která by jeho zemi „izolovala od Evropy“ a upírala například Řekům právo na kolektivní vyjednávání, jak zní jeden z požadavků věřitelů. Atény doufají v dohodu do zasedání ministrů financí eurozóny 18. června, protože na konci měsíce musí uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) 1,6 miliardy eur (asi 44 miliard korun) a bez nových peněz od věřitelů na to zřejmě nebudou mít.
Řecká krizeŘecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu. Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. Stávající program byl sice prodloužen, nyní už ale všechny strany tlačí čas. |
Řecko se stále brání zásadním požadavkům věřitelů. Ti chtějí po Aténách snížit náklady na důchodový systém, které jsou v poměru k velikosti ekonomiky nejvyšší v Evropě, nebo podstatně zvýšit DPH na většinu zboží a služeb. Věřitelé se naopak odmítají zabývat další restrukturalizací řeckých dluhů a zejména nepřípustná je taková alternativa pro Německo, které nese největší zátěž pětiletého udržování Řecka nad vodou.
„Pokud dosáhneme udržitelného řešení, pak, bez ohledu na to, jak obtížný takový kompromis bude, se s tím smíříme, protože jediným naším kritériem je vymanit se z krize a záchranných programů,“ řekl Tsipras své delegaci. Slova „udržitelné řešení“ odkazují podle Reuters na odepsání značné části řeckého dluhu, který krajně levicová vláda předkládá věřitelům od svého lednového převzetí moci.
Napětí mezi Řeckem a věřiteli prudce vzrostlo poté, co delegace MMF ve čtvrtek kvůli neshodám opustila jednání s řeckými představiteli v Bruselu. Nejvyšší evropští činitelé ale v pátek vyzvali k pokračování v rozhovorech.
Eurozóna v únoru schválila prodloužení záchranného programu pro Řecko do konce června. Výplatu zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
