Polští výrobci potravin si stěžují v Bruselu na bariéry na unijním trhu, na které prý naráží skoro třetina jejich zboží. „Nejvíce diskriminující praktiky uplatňuje Česko,“ napsal polský list Rzeczpospolita.
Polští vývozci na překážky na jednotném trhu upozorňují Evropský parlament s cílem vyvolat debatu a přimět Evropskou komisi, aby se problému věnovala.
Podobné výhrady zazněly i loni, česká strana je ale odmítla a Varšava se nakonec rozhodla se na Evropskou komisi neobrátit. Na tamní potravináře loni tvrdě dopadlo embargo na vývoz do Ruska, kde však směřuje jen zhruba pětina polského vývozu. Zbytek končí na unijních trzích, z čehož vyplývá i význam volného pohybu zboží pro polské rolníky a zpracovatele.
„Ti si ale stále více stěžují, že teoretický zákaz budování překážek je v některých zemích obcházen. Nejpříznačnější případy se týkají Česka, což potvrdila zpráva poradenské firmy PricewaterhouseCoopers, vypracovaná na zakázku odvětví a na základě dotazníků zaslaných vývozcům,“ napsal deník.
„Vývozci si stěžují především na úřední kontrolu potravin,“ uvedl v Bruselu generální ředitel Polské federace výrobců potravin Andrzej Gantner.
Kontrola potravin se zneužívá, stěžují si Poláci
Poláci podle listu argumentují, že systém, který má sloužit k objektivnímu odhalování případů ohrožujících spotřebitele, je v Česku zaměřen na polské potraviny, stejně jako mediální kampaň, která prý má polské potraviny zdiskreditovat.
„S médii válčit nebudeme. Ale o kontroly by se měla zajímat Evropská komise,“ řekl Gantner.
Polský úspěchPříčinou rostoucího tlaku na polské vývozce je podle jejich názoru úspěch: od roku 2008 se vývoz polských potravin zvýšil o téměř 70 procent, na unijním trhu pak z 8,3 miliard na loňských 13,9 miliard eur, tedy z 226 na 379 miliard korun. Osm procent vývozu polských potravin míří do Česka, oproti 29 procentům do Německa, avšak podíl polských potravin na českém trhu loni přesáhl 18 procent. Polsko je nyní sedmým největším vývozcem potravin v EU, předstihlo mimo jiné Británii a Dánsko. |
Polská sdružení výrobců potravin předala své argumenty poslancům Evropského parlamentu. Andrzej Grzyb z Polské lidové strany tvrdil, že má podporu největší poslanecké skupiny v EP, evropských lidovců, k sepsání rezoluce, která by mohla přesvědčit EK, aby se o problém zajímala. Podle vývozců nezájem komise vede k tomu, že se negativní praktiky šíří.
Za příklad diskriminace zpráva označuje, že úřady vyžadují v předstihu 48 hodin údaje o přesném množství a ceně vyvážených výrobků a uplatňují přísné finanční sankce za jakékoli odchylky. Podle vývozců 30 procent polských výrobků na unijním trhu naráží na diskriminační praktiky, jejichž překonání v průměru zabere čtyři dny v měsíci a dodatečné náklady dosahují čtyř procent hodnoty vývozu.
Polský ministr pokládá věc za uzavřenou
Podobné informace o zprávě PricewaterhouseCoopers se objevily i v dalších polských médiích. Polským vývozcům podle listu Gazeta Wyborcza ztrpčují obchodování na unijním trhu neopodstatněně časté veterinární a hygienické kontroly, negativní kampaně v médiích a dodatečné požadavky na dokumenty.
„Klacky pod nohy“ Polákům nejčastěji hází Česko, ale i Německo, Španělsko, v menší míře Velká Británie a Slovensko. „Česko je zjevně zemí, která vsadila na překážky,“ uvedl Gantner. Podle něj už nejde o „excesy“ jednotlivých politiků, ale o systémový protekcionalismus šířící se unií.
Na údajnou diskriminaci v Česku si polští vývozci stěžovali i loni. Avšak polský ministr zemědělství Marek Sawicki po jednání se svým českým protějškem Marianem Jurečkou řekl, že spor kolem údajně příliš přísných českých kontrol pokládá Varšava za uzavřený a na EK se neobrátí. Jurečka uvedl, že si za prací dozorových orgánů stojí a že polské potraviny a dovozci „nebyli zatíženi intenzivnější kontrolou ve vztahu k objemu dovozu“.
Polské potraviny nemají v Česku dobré jméno. Test prokázal, že neprávem:
23. května 2013 |
