Pořadí v žebříčku vyplývá ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum (WEF).
Na posunu České republiky vzhůru se nejvíce podílely zejména kategorie finanční trhy (20 procent), makroekonomické prostředí (17 procent) a vyšší vzdělání (13 procent). U inovací došlo meziročně ke zhoršení situace.
V případě vyspělosti podnikatelského prostředí zpráva ukázala na slabé zlepšení. Česko se v celkovém hodnocení vrátilo na úroveň let 2011 a 2012, stále ale zaostává za hodnocením z období let 2008 a 2009.
Z postsocialistických zemí skončila Česká republika v letošní zprávě druhá za Estonskem. Ve srovnání s 15 původními zeměmi EU Česko nejvíce zaostává v inovacích (28 procent průměru původní patnáctky), vyspělosti podnikatelského prostředí (17 procent), technologické připravenosti (12 procent) a institucích (11 procent).
Konkrétní slabiny české ekonomiky v nejdůležitějších pilířích spočívají v množství patentových žádostí, spolupráce univerzit a průmyslu na výzkumu a vývoji či převažující pozice subdodavatele pro zahraniční společnosti. U institucí je největším problémem nedostatečně etické chování firem, následované vlastnickými právy, zaujatostí rozhodování vládních úředníků a nízkou důvěrou veřejnosti v politiky. Nepoctivé platby a úplatky jsou až na šestém místě.
Ve srovnání s vyspělými ekonomikami západní Evropy ukazují statistiky OECD na nízkou vyvezenou přidanou hodnotu českého exportu v porovnání s jeho absolutním objemem. Česká průmyslová výroba je z velké části orientována na montování dovezených meziproduktů a výrazně v tomto ohledu ztrácí na rozvinuté země, jež se snaží dohnat. Inovace a produktivita práce během posledních let trpěly nedostatkem investic i nízkým financováním podnikového výzkumu a inovací, dodává zpráva.
Evropská komise dlouhodobě doporučuje nejen posílání více peněz do výzkumu a vývoje, ale zejména lepší propojení výzkumných institucí a podnikatelských subjektů. Zvýšení přidané hodnoty produktů vyrobených v ČR, posun na vyšší úroveň v mezinárodních dodavatelských řetězcích a zvýšení podílu služeb na celkovém exportu by mělo napomoci ke zlepšení vyspělosti podnikatelského prostředí, uzavřela zpráva.
