„Ztratili jsme to nejdůležitější - důvěru. Nebude tu žádná dohoda za každou cenu,“ řekla německá kancléřka novinářům bezprostředně poté, co dorazila na odpolední bruselský summit hlav států a vlád eurozóny.
Merkelová nezastupuje pouze nejlidnatější zemi EU, ale v tomto případě i největšího řeckého věřitele. V součtu bilaterálních půjček s těmi poskytnutými skrze Evropský stabilizační mechanismus činí německá expozice vůči Řecku 56 miliard eur.
Později plánovaný summit hlav celé osmadvacítky byl zrušen - Česko tedy zástupce na jednání mít nebude.
Jak jednání komplikuje právě nedostatek důvěry už koneckonců ukázali ministři financí jednotlivých zemí platících eurem. Ti skončili svou dvoudení schůzku v neděli odpoledne paralelně s příjezdem státníků na summit.
Výsledkem jejich debat je podle finského ministra financí doporučení, aby konkrétní jednání ESM s Řeckem o třetím záchranném balíku finanční pomoci nezačalo dříve, než Atény změní daňový a důchodový systém a dokud neposílí nezávislost statistického úřadu.
Aby Řecko dostalo další pomoc, mělo by podle euroskupiny klíčové navrhované úsporné zákony schválit ve vládě i v parlamentu už do středy 15. července. Až poté se má Evropský stabilizační mechanismus zabývat detaily pomoci, která by měla být plánována na tři roky a vyčíslovaná na více než 70 miliard eur.
V uplynulém týdnu se sice řečtí vyjednavači zavázali, že některé z reforem mohou schválit hned následující týden, ale i to by vzhledem k vysychajícím a již dva týdny zavřeným řeckým bankám a kapitálovým kontrolám bylo pro Řecko bolestivé.
Podle prohlášení předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který už v předešlých dnech označil neděli za mezní datum, večerní rokování potrvá, dokud obě strany nedojdou k řešení. Lze tak očekávat, že se schůze protáhne přes půlnoc, tak jak tomu v posledních týdnech u rozhovorů o Řecku několikrát bylo.
Fini půjčovat nechtějí, Němci uvažují o pětiletém Grexitu
Problémem je podle všeho důvěra v řecký program reforem. Atény tento týden nabídly reformní program podobný tomu, který řečtí občané minulou neděli odmítli v referendu (více o referendu zde). Sobotní schůzka ukázala, že proti další pomoci zadluženému Řecku se staví zejména Německo a Finsko.
Německá média dokonce přišla s informací, že ministr financí Wolfgang Schäuble zvažuje jako jednu z variant vývoje pětileté pozastavení členství Řecka v eurozóně. (Více o návrhu zde.). Podle informací z finských médií hrozí v případě dohody na záchraně Řecka pád finské vlády. Odchodem z koalice údajně pohrozila euroskeptická Strana Finů.
Finský ministr financí Alexander Stubb však těsně před zahájením nedělních jednání uvedl, že jeho země nehodlá blokovat případnou pomoc Řecku. Dodal ale, že dohoda napříč eurozónou je ještě daleko.
„Otázka důvěry je zásadní věc. Můžeme řecké vládě věřit, že skutečně udělá, co slibuje?“ shrnul zásadní problém nizozemský ministr Dijsselbloem. Atény podle něj budou muset na obnově důvěry velmi zapracovat.
Dejte Řekům šanci, žádají jiní
Do tvrdého přístupu Německa se v neděli dopoledne pustil i poslanec řecké Syrizy Dimitris Papadimulis. „Jde tu o to ponížit Řecko a Řeky, nebo svrhnout vládu (premiéra Alexise) Tsiprase,“ řekl Papadimulis televizní stanici Mega TV.
Za další pomoc Řecku se naopak postavila Francie a Itálie. Italský premiér Matteo Renzi v neděli dopoledne prohlásil, že nelze připustit odchod Řecka z eurozóny.
Německým představitelům prý na nedělních jednáních řekne, že je potřeba dosáhnout kompromisu, ne ponižovat Atény. „Musí být dosaženo dohody. Itálie nechce, aby Řecko opustilo euro a Německu říkám: už to stačilo,“ cituje Renziho římský deník Il Messaggero.
Italsko-francouzský přístup v neděli napodobil i lucemburský ministr financí Jean Asselborn v komentáři pro Sueddeutsche Zeitung. „Bylo by fatální pro reputaci Německa, kdyby Berlín nezvážil šance, které nejnovější řecký návrh přináší,“ napsal Asselborn.
Své nejnovější návrhy reforem dodala řecká vláda ve čtvrtek poté, co ve středu požádala o třetí program ze záchranného fondu. Trojice věřitelských institucí - tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond - tyto návrhy s výhradami ministrům doporučila jako základ pro jednání. Komise vyčíslila, že v tříletém programu bude Řecko do července 2018 potřebovat pomoc v objemu přibližně 74 miliard eur (zhruba dva biliony korun).
Jak byste řešili řeckou krizi vy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 14. července 2015. Anketa je uzavřena.
