Ztráta důvěry bude pro Řecko podle ekonomů, kteří dění komentují, drahá. „Půlroční divadelní představení s řeckým referendem na konci bylo zcela zbytečné. A Řecko za ten špás draze zaplatilo a zaplatí,“ říká ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Zatímco v minulých dvou záchranných programech mohly řecké vlády samy rozhodovat, v čem se uskromní a jak dosáhnou kýženého rozpočtového přebytku, teď ztrácí suverenitu. Podmínky jsou velmi tvrdé, například firemní daně se zvýší na 28 procent, poroste DPH, věk odchodu do penze se bude několik let prodlužovat. „Řecko ztrácí suverenitu například v otázce přijetí daňových reforem a penzijních reforem. V předchozích dvou záchranných programech nebyly tak vymezené, byla ponechána větší vůle pro to, aby si to Řekové udělali podle svého,“ dodal Marek.
Zřejmě největší díl ztráty nezávislosti však představuje zřízení majetkového fondu, kam by se ukládaly příjmy z privatizace. Ten by totiž Řekové vůbec neměli mít pod kontrolou.
Někteří Řekové nesou přijetí dohody hořce a je možné, že nastanou turbulence na politické scéně. Premiér Tsipras se totiž podle pozorovatelů zpronevěřil hlasu lidu, který zněl jasně: diktát z Bruselu nechceme. Řecký tisk situaci srovnává s druhou světovou válkou. Už i v Bruselu padl na kancléřku Merkelovou dotaz, zda se jí nezdá, že Řecko přijímá drtivé podmínky podobně jako kdysi Německo smlouvou ve Versailles. Zazněl i hlas, že vytvoření majetkového fondu přeměňuje Řecko v „německý protektorát“.
Podle analytika ČSOB Jana Čermáka je v současnosti nejdůležitější čas. Řeč je totiž nyní o záchranném balíku ve výši 85 miliard eur a tato částka kvůli uzavřeným bankám každým dnem stoupá. „Především řecké banky bude nutné kompletně rekapitalizovat,“ podotkl Čermák. Klíčové také bude navýšení programu nouzového financování řeckých bank Evropskou centrální bankou - bez toho totiž banky neotevřou.
