Pozitivní vliv něžného pohlaví se podle vědců projeví až při přítomnosti minimálně třiceti procent žen v pracovním kolektivu. Právě třetina je podle výzkumů takzvanou kritickou hranicí, která umožní určité skupině ve většinovém kolektivu fungovat a začít jej ovlivňovat.
Blahodárný vliv žen na činnost firmy si pochvalují i české společnosti. Jejich vyšší zastoupení pomáhá lépe chápat zájmy zákaznic a na pracovišti vytváří příjemnější atmosféru.
Například v brněnském koncernu ZKL, který je největším výrobcem ložisek ve střední Evropě, pracuje na čtyřicet procent žen. „Už delší dobu ženy pracují i na ‚typicky mužských pozicích‘ jako jsou například konstruktérky, senior sales manažerky zabývající se prodejem ložisek, projektové manažerky,“ konstatovala Lada Heydová, personální ředitelka ZKL
„V rámci koncernu naprosto nerozlišujeme, jakého pohlaví jsou jednotliví kandidáti. Posuzujeme jejich konkrétní znalosti a dovednosti a ne, jakého jsou pohlaví,” konstatovala Lada Heydová, personální ředitelka ZKL. Podle ní jsou přitom zaměstnankyně velmi pečlivé a pracují s daleko větším důrazem na detail.
Odborníci: ženy nejsou tak odolné vůči stresu
To potvrzují i psychologové. „Ženy jsou citlivější na detekci sociálních kontaktů, dovedou vnímat jemnosti, jsou prostě v tomto smyslu obratnější. Muži jsou naopak přímočařejší, někdy možná až neohrabaní. Obecně – ženy reagují uvážlivěji, muži jsou možná impulzivnější a agresivnější,“ potvrdil primář psychologie v brněnské Vojenské nemocnici Jiří Brančík.
„Ženy více řeší barvy a především zdraví v práci. Hraje pro ně roli správná židle, světlo i obecně ergonomické pomůcky. Navíc si práci mnohdy výrazněji organizují do nejrůznějších kancelářských šanonů,“ dodává Jana Martínková ze společnosti Activa, která je dodavatelem kancelářských potřeb pro řadu českých firem.
Měly by se zavést kvóty pro ženy ve vedení firem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 7. srpna 2015. Anketa je uzavřena.
Evropské unii se loni v prosinci nepodařilo dohodnout na zavedení kvót, které by měly zajistit vyrovnané zastoupení obou pohlaví ve správních a dozorčích radách společností obchodovaných na burze. Proti návrhu, který má na starosti česká eurokomisařska Věra Jourová, byla i česká vláda.
Podle Jourové je diverzita v radách firem pro byznys výhodná. „Průzkumy ukázaly, že společnosti, kde bylo namixování žen a mužů, prošly ekonomickou krizí s lepšími výsledky.“
Podle organizací, které se zabývají právy žen, by se kvóty mohly stát symbolickým prvním krokem. Zásadní změnu od nich ale čekat nelze. „Nejlépe mohou fungovat, a v mnoha evropských státech taky fungují, jako součást rozsáhlejší strategie, která neřeší jen existující nerovnosti, ale zároveň se snaží předcházet vzniku nových nerovností, respektive prohloubení existujících,“ vysvětlila Martina Kampichler z Katedry genderových studií Masarykovy univerzity.
Podle ředitelky společnosti Gender Studies Heleny Skálové kvóty sice mohou mít pozitivní vliv, ale nevyřeší vše. Zejména pokud by se týkaly dozorčích rad, které na každodenní chod firem ze zákona nemají příliš velký vliv a plní spíše kontrolní funkci. Jejich zavedení by se v Česku navíc týkalo jen relativně malého množství společností. Měly by tak spíše symbolický význam.
„Na trhu práce bohužel stále přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami. Na vysokých školách už jsou počty studentek a studentů vyrovnané, přičemž dívky mezi absolvujícími dokonce mírně převažují. Také na úrovni středního managementu se ženy dobře prosazují, ale do vyšších pozic již postupují obtížně. Efekt skleněného stropu bohužel stále funguje,“ uvedla Skálová.
Personalisté jsou proti
Ženy jsou navíc podle Skálové ve své kariéře výrazně omezovány mateřstvím. České ženy tak mizí z trhu práce na řadu let a vracejí se velmi komplikovaně. Rozdíly v platech mužů a žen jsou podle statistik v Česku přitom v průměru 22 procent.
S kvótami nesouhlasí personalisté. „Kvóta a regulace jsou dvě slova, se kterými se bohužel firmy v Česku a Evropské unii setkávají stále častěji. Místo toho, abychom nechali podniky soutěžit na volném trhu, snažíme se je co nejvíce svázat a trh regulovat tak, aby byl ‚správný a spravedlivý‘ – to ale funkční trh nemůže být nikdy,“ uvedl Tomáš Surka z personálně-poradenské firmy McROY Czech.
Ten zároveň říká, že pozitivní diskriminace vždy nechává stín pochybností na úspěchu toho, kdo je takto diskriminován. Jediná cesta, jak dostat do vedení firem více žen, je podle něj změna myšlení společností, a toho se nedá docílit nařízeními, zákazy ani kvótami.
Genderové kvóty v současnosti uplatňují především Skandinávci. Například v Norsku platí od roku 2006 zákon vyžadující minimálně 40procentní zastoupení žen v představenstvech veřejně obchodovatelných firem. Podobné kvóty existují v severských zemích i v politice. Důsledkem je dvojnásobné zastoupení žen v tamním politickém systému ve srovnání s Českou republikou.
