Když se příjem průměrného Čecha rozdělí na jednotlivé výdaje, ukazuje se, že nejvíce (28,5 procenta) vydá za bydlení. V závěsu jsou potraviny, doprava a rekreace.
Zatímco například doprava a rekreace dlouhodobě stagnují (v procentním vyjádření k příjmu), jiné položky jsou mnohem živější a v čase se poměrně výrazně měnily. Platí to nejvíce právě o bydlení a potravinách. V kolonce bydlení dlouhodobě nabobtnávají zejména výdaje za energie. Za sledovanou dobu se více než zdvojnásobily na 8,9 procenta průměrných příjmů.
Na důležitosti nabývaly v čase logicky i finanční služby nebo výdaje za telefon (v tabulce skryté jako Ostatní). Přišly mobilní telefony a lidé si za ně zvykli utrácet. Poštovní služby, ubytování a stravování však stagnují. Výdaje za dopravu se dokonce vzhledem k příjmům smrskávají.
| 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Potraviny, nealko | 27,4 | 19,0 | 17,7 | 15,2 | 14,5 | 15,1 | 15,5 | 16,2 | |
| potraviny | 24,9 | 17,4 | 15,8 | 13,7 | 12,7 | 13,4 | 13,8 | 14,5 | |
| nealko | 2,5 | 1,6 | 1,9 | 1,6 | 1,7 | 1,6 | 1,7 | 1,7 | |
| Alkohol | 6,2 | 5,5 | 4,5 | 3,4 | 3,7 | 3,8 | 3,8 | 3,9 | |
| Tabák | 2,6 | 3,7 | 3,5 | 3,5 | 4,2 | 4,2 | 4,3 | 4,4 | |
| Odívání, obuv | 7,1 | 6,1 | 5,3 | 4,4 | 3,4 | 3,3 | 3,2 | 3,2 | |
| Bydlení | 19,3 | 20,8 | 23,8 | 25,5 | 28,8 | 28,3 | 28,7 | 28,5 | |
| nájemné | 2,0 | 2,3 | 3,8 | 3,8 | 3,5 | 3,3 | 3,2 | 3,2 | |
| energie | 4,1 | 7,1 | 6,9 | 7,5 | 8,6 | 8,4 | 8,7 | 8,9 | |
| Zdraví | 0,2 | 1,4 | 1,2 | 1,6 | 2,2 | 2,2 | 2,2 | 2,1 | |
| Doprava | 11,8 | 9,8 | 9,3 | 10,1 | 9,0 | 9,3 | 9,1 | 9,0 | |
| Pošty a telekomunikace | 1,4 | 1,9 | 2,3 | 3,4 | 3,2 | 3,1 | 3,0 | 3,0 | |
| Rekreace | 7,4 | 10,9 | 11,0 | 11,1 | 9,6 | 9,4 | 9,3 | 9,0 | |
| Vzdělávání | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,7 | 0,7 | 0,6 | 0,6 | 0,6 | |
| Stravování | 4,0 | 5,6 | 5,5 | 5,2 | 5,0 | 5,1 | 5,0 | 5,0 | |
| Ubytování | 0,8 | 0,6 | 0,7 | 1,2 | 1,1 | 1,3 | 1,1 | 1,2 | |
| Ostatní | 4,7 | 7,2 | 8,2 | 8,3 | 8,7 | 8,3 | 8,2 | 8,3 | |
| Celkem | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | |
| Zdroj: ČSÚ, Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu v ČR | |||||||||
Na pohyby má vliv mnoho faktorů. Například ceny, technologie, změna spotřebitelských preferencí, vývoj příjmů a další, říká mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka vývoj ovlivnila především deregulace cen, postupné narovnávání pokřivené cenové struktury ze socialismu a zvýšení životní úrovně.
„Cenové relace a struktura výdajů domácností se postupně začaly přibližovat tomu, co je obvyklé na západ od našich hranic. S tím souvisí například růst podílu výdajů na bydlení,“ uvedl ekonom.
Zvýšení životní úrovně podle něj vede k tomu, že postupně klesá podíl výdajů na životně nezbytné zboží, jako jsou například potraviny, a rostou výdaje na méně zbytné zboží a služby, například rekreace, sport, kulturu nebo návštěvy restaurací.
