„Zítra odchází prvních dvanáct výpovědí smluv. Za těchto podmínek si neumíme představit, jak budeme dále s pojištěním proti úpadku cestovních kanceláří působit,“ řekl Ondřej Rušikvas, člen představenstva ERV Evropské pojišťovny, která je jednou z pěti na trhu, jež cestovkám tento produkt nabízí a pojišťuje největší hráče na trhu.
Ministerská novela, kterou schválili poslanci, způsobila nezvyklé spojenectví. Zatímco v minulosti cestovky a pojišťovny měly na podmínky v cestovním ruchu odlišný názor, teď jej mají stejný. „Je to špatně zpracovaný zákon, který je pro cestovky reálným nebezpečím,“ řekl šéf Asociace cestovních kanceláří Viliam Sivek.
Ochrana klientů před rizikem krachu cestovní kanceláře se zvýší |
Pojištění proti úpadku musí cestovky mít ze zákona, pokud odejdou z trhu všechny pojišťovny, budou mít vážný problém. Pojišťovnám se nelíbí, že budou muset podle novely ručit za případné škody do sta procent. Podle nich se tím porušují základní principy pojištění.
„Každé riziko musí být měřitelné. Zákon ale počítá s tím, že bude v podstatě neohraničené,“ řekl výkoný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Pojišťovny zatím sjednávají s cestovkami smlouvy na určitou pojistnou částku, která odpovídá minimálně 30 procentům tržeb za zájezdy. Ve výjimečných případech ale pojistná částka v minulosti při krachu nestačila.
Zřejmě nejznámějším případem jsou klienti cestovní kanceláře Parkam Holidays, která zkrachovala v roce 2012. Zatímco pojišťovna se postarala o návrat klientů z dovolené, peníze z pojistky nestačily na vyplacení kompletní ceny zájezdu těm, kteří už neodletěli. Klientů se letos zastal Ústavní soud, když rozhodl, že mají nárok na úplnou kompenzaci, ale jasně nestanovil, kdo je zodpovědný za úhradu škody nad stanovený limit pojištění.
Řada menších subjektů skončí, bojí se cestovky
Pojišťovny se obávají především toho, že nikdy nemohou mít úplnou kontrolu nad hospodařením cestovky, aby pro ně bylo riziko měřitelné. Povinnost stanovit správnou pojistnou částku je základní odpovědnost toho, kdo se pojišťuje. „Máme sice přístup k měsíčním číslům, ale během měsíce může vzniknout taková škoda, která výrazně přesahuje pojistnou částku,“ dodal Rušikvas.
Ročně se na trhu s povinným pojištěním proti úpadku protočí zhruba 90 milionů korun, jde v podstatě o marginální pojistný produkt, který mají pojišťovny jako doplňkový zdroj příjmu a je komerčně vzhledem k riziku neatraktivní. Pojišťují byznys cestovek, který tvoří ročně podle odhadů zhruba kolem 20 miliard korun.
Povinné pojištění proti úpadku se v Česku zavedlo po krachu několika větších cestovek, kdy klienti zůstali bez jakékoliv péče. V byznyse jde přesto o unikátní záležitost: jsou desítky jiných živností, kde zákazníci odevzdávají peníze dopředu firmě, která ale pojištěná být nemusí. Příkladem jsou v oboru cestovního ruchu letečtí dopravci nebo hotely.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová novelu obhajuje tím, že posiluje práva spotřebitelů. Pojišťovny podle ní budou mít lepší možnost kontroly cestovek a jejich hospodaření. Ministerstvo podle Šlechtové nemá informace, že by pojišťovna někoho nepojistila. „Jenom během měsíce září jsme dostali žádost od sedmi cestovních kanceláří, které byly plně pojištěny,“ dodala.
Projednávaná podoba zákona je pro cestovky i pojišťovny nepříjemným překvapením i proto, že s ministerstvem o podobě zákona dlouze jednali a resort podle nich nakonec předložil zcela jinou verzi. Podle cestovek by stačilo, aby stát počkal na chystanou novou směrnici, kterou připravuje k cestovnímu ruchu Evropská komise. „Návrh se dal označit jako legislativní zombie,“ říká předseda spolku Krachy cestovek Rudolf Marek.
„V případě, že dojde k prosazení novely, v podobě jak je navrhována, bude to znamenat zbytečnou destabilizaci celého trhu, zdražení pojištění pro cestovní kanceláře a téměř jistě konec řady menších subjektů, které si nedokáží pojištění proti úpadku zajistit,“ řekl šéf cestovní skupiny Fischer Jiří Jelínek.
