Podle odhadů Asociace farmářských tržišť utratili Češi loni na trzích 240 milionů korun. „Tržby mírně, ale stabilně rostou,“ říká k tomu šéf asociace Jiří Sedláček.
Podle aktuální studie GfK Shopping Triggers 2015 navštíví jednou za půl roku farmářský trh 42 procent lidí, kteří tam nechají zhruba 5 procent ze svých celkových výdajů za potraviny. Většinou jde o vysokoškolsky vzdělané lidi středního věku s vyššími příjmy, kteří žijí ve městě nad 50 tisíc obyvatel.
„Tito lidé tvrdí, že je na trhy láká především nabídka kvalitního a čerstvého zboží, ochotný personál, nabídka zboží, které se jinde nesežene, a také celkově příjemný pocit z nákupu. Pokud jim na trzích naopak něco vadí, jde především o vysoké ceny, špatnou dostupnost a nevhodnou otevírací dobu,“ uvádí studie.
Tržby sečtené asociací však zdaleka nezahrnují celý trh s takzvanými farmářskými produkty, tedy takovými, kteří se ke spotřebiteli dostanou přímo od výrobce nebo s minimem prostředníků. Autentických trhů, kde farmářské produkty tvoří 90 procent nabídky, jsou v Česku zhruba jen dvě desítky.
Celková útrata za farmářské produkty je však výrazně vyšší a je potřeba do ní započítat i prodeje na smíšených tržištích, v kamenných prodejnách a internetový prodej.
Třeba síť prodejen Náš Grunt loni zvýšila tržby z 90 na 150 milionů korun. Konkurenčních prodejny Sklizeno zaznamenaly předloni tržby ve výši 74 milionů korun. Slibně si farmářské potraviny vedou především na internetu. Podle údajů internetového supermarketu Rohlík.cz tvoří až patnáct procent prodejů (více čtěte zde). Segment farmářských potravin proto začíná stále více lákat i protřelé finanční investory.
