Česká exportní banka zafinancovala v letech 2008 a 2013 paroplynovou elektrárnu za Uralem ve městě Kurgan severně od Kazachstánu a továrnu na dřevoštěpkové (OSB) desky v Karélii - oba v podobné výši celkem za devět miliard korun.
Po pádu ruského rublu počátkem roku 2014 ale začaly mít oba závody problémy se splácením, protože od české banky si půjčily v eurech, ale vydělávají převážně v rublech. Splátky měly být rázem o čtyřicet procent vyšší, než firmy počítaly.
„Ani ceny ani měnu nemůžeme dle smluv s odběrateli změnit. Ale servisní smlouvy pro obsluhu našich zařízení ze strany importérů převádíme na rubly a výrazně snižujeme provozní náklady,“ vysvětluje Stanislav Karapetyan, výkonný šéf firmy Intertechelectro New Generation, která elektrárnu Kurgan vlastní.
„Prodejní cenu jsme v prvních dnech, kdy došlo ke změně kurzu, neměnili, to by bylo pro trh nepřijatelné. Omezili jsme import, aby nám nerostly náklady a začali jsme pracovat na zvýšení kapacity výroby, což umožnilo náklady dál snížit,“ popisuje Klementi Kasradze, majitel a šéf továrny na OSB desky v Kalevale (název města skutečně odkazuje na karelo-finský epos Kalevala, pozn. red.).
To ale na splátky nestačilo a firmy se musely dohodnout s věřitelskou Českou exportní bankou na snížení splátek a změně splátkového kalendáře. Kurgan to udělal už začátkem roku, Kalevala minulý týden.
Výměnou za dodatek k úvěrové smlouvě se za Kurgan zaručila svými vlastními tržbami mateřská společnost. Karapetyan věří, že elektrárna dluh splatí. „Tržby se budou zvyšovat a předpokládáme růstu cen elektřiny v Rusku a stabilní kurzu rublu vůči euru,“ říká.
V případě Kalevaly banka prodloužila splatnost o dva roky - továrna tak bude splácet dluh deset let, do roku 2023. „Museli ale přistoupit na deset podmínek - například jsme dostali daleko širší garanci od akcionáře továrny. Dostaneme do zástavy další pozemky okolo fabriky a naše zajišťovací pozice tak posílí,“ vysvětluje šéf ČEB Karel Bureš.
Také Kasradze věří, že na uhrazení dluhu továrna mít bude. Spotřeba stavebního materiálu se po slabším loňském roce zase zvyšuje. Máme navíc v plánu uvést do provozu druhou výrobní linku, ta prudce sníží náklady, které připadají na jednu jednotku produkce a tím dojde ke zvýšení zisku,“ říká.
Příběh pokračuje - ruské firmy vydělávají
Elektrárna s výkonem 225 MW v současnosti jede naplno. „Tržby budou letos 55 milionů eur,“ říká Karapetyan. Elektřinu dodává do ruské sítě a teplo jde obyvatelům a firmám ve městě Kurgan.
Město má 330 tisíc obyvatel a leží 2 000 kilometrů na východ od Moskvy. „Je to v oblasti, kde je dlouhá zima a věčné temno, je to daleko od civilizace, ale žijí tam lidé a probíhá tam těžba, takže elektřinu potřebují,“ říká Bureš, který se v oblasti byl podívat.
Kalevala odebírá dřevo z karelského regionu a dodává do celého Ruska - hlavně stavebním firmám. „Desky se uplatňují při výstavbě nízkopodlažních dřevostaveb, řeší se tak nízkonákladové bydlení. Z OSB desek vyrábí také nábytkářský průmysl a slouží i jako materiál k balení,“ vyjmenovává Kasradze. Tržby letos očekává 60 milionů eur.
Krach úvěru pro Poljarnaju
Mnohem hůře dopadl úvěr na výstavbu jiné paroplynové elektrárny v Rusku, na polárním kruhu. V projektu Poljarnaje u města Salechard v Jamaloněnecké autonomní oblasti ČEBu zahučelo 5,5 miliardy, zřejmě nenávratně. Na konci roku 2013 zastavila kvůli neplnění podmínek úvěru financování a elektrárna zůstala nedostavěná.
Nepomohla ani intervence prezidenta Miloše Zemana v Rusku, ani jednání managementu ČEB s ruskou stranou. „Podle informací, které máme, se snaží pomoct jak ruská vláda, tak vláda Jamalskoněneckého autonomního okruhu. Ale ani vláda není všemocná. Nejspíš je v tom opravdu velký soukromý konflikt mezi investory, který blokuje další rozvoj projektu,“ myslí si Karapetyan.
