Slováci prezentují zavedení elektronické evidence tržeb po chorvatském vzoru jako zjednodušení současného systému registračních pokladen.
Dosud totiž slovenští podnikatelé - až na výjimky - museli od roku 2009 používat speciální elektronické registrační pokladny s fiskální pamětí. Výjimky Slovensko letos škrtlo a lékaři, veterináři, advokáti, notáři, taxikáři, hoteliéři a cestovní kanceláře dostali na výběr: od dubna si museli pořídit a začít používat buď klasické elektronické registrační pokladny, anebo se připojit prostřednictvím počítačů a mobilů do „virtuální registrační pokladny“ (VRP) přes internet. Je to obdoba v Česku chystané elektronické evidence tržeb (EET).
Slovenští podnikatelé jsou na stupňující se přísnost státních úředníků zvyklí. Už dvě desetiletí se finanční správa snaží bojovat proti nepřiznávání tržeb všude tam, kde se platí v hotovosti. Jenže podnikatelé se registrační pokladny zavedené v roce 1995 naučili obcházet: markovali jen tu část tržeb, kterou hodlali zdanit. Údaje bylo navíc možné ze systému volně mazat.
Vláda proto přitvrdila a v roce 2009 zavedla speciální pokladny se zaplombovanou fiskální pamětí, které dodávají výhradně autorizované firmy. Přesto obcházení zákona neustalo.
Jedinou podmínkou je, že uživatelé virtuálních pokladen nesmějí překročit limit tisícovky účtenek měsíčně. Tento limit chce ale Slovensko postupně odbourat a používání on-line pokladen umožnit i všem ostatním podnikatelům. Ostatně od letošního roku už se nesmějí na Slovensku uvádět na trh jiné registrační pokladny než ty, které jdou připojit na internet.
„Podnikatelé instalovali do pokladen ‚korekční‘ software, často od známých společností. Zákazník dostal účtenku, ale záznam o prodeji v pokladně chyběl,“ vysvětluje Daniel Čech, šéf daňové a celní sekce slovenské finanční správy.
Takovým podvodům se podle něj dá zabránit pouze on-line přístupem finanční správy k transakcím v pokladně. „Žádný systém není dokonalý, on-line systém ale snižuje riziko podvodů na minimum,“ je přesvědčen Čech.
„Data jednou odeslaná do elektronického systému se nedají upravovat ani zkreslovat, už se jednou vytvořila důkazní stopa,“ souhlasí Martin Janeček, ředitel české finanční správy, která bude mít na starosti zavádění elektronické evidence tržeb v tuzemsku.
Obejít se dá každá evidence
Jeden nedostatek jakákoliv evidence, i internetová, ale vždy má. To když podnikatelé tržby neevidují vůbec a účtenky nevydávají. „To je možné odhalit jen při fyzické kontrole ze strany finanční správy,“ připouští Čech. Zde pomůže jen hrozba vysokých pokut.
Slovenský velký on-line bratr vyžaduje od tamních podnikatelů daleko víc údajů než ten chystaný český. Na centrálu finanční správy nestačí nahlásit jen celkovou výši na účtence a výši daně, ale i rozpis na jednotlivé položky. „Finanční správa může vyhodnotit jakékoliv údaje, které podnikatel do pokladny zadá,“ říká mluvčí slovenské finanční správy Patrícia Macíková. Pokud podnikatel v systému rozepisuje jednotlivé položky, finanční úřad přesně ví, kolik jakého zboží a služeb dotyčný prodal.
A další odlišnost slovenské verze - v případě fyzické kontroly musí sedět výše hotovosti v pokladně s tím, co je registrované ve virtuální pokladně. Podnikatel si tak musí hlídat, aby do systému zadal všechny výběry a vklady do pokladny.
Český zákon o evidenci tržeb, který slibuje zamezit jejich krácení a nedanění, zatím čeká v Poslanecké sněmovně na třetí, závěrečné čtení. Do Senátu by se mohl dostat před Vánoci.
Ministerstvo financí aktuálně počítá s tím, že zákon začne platit pro restaurace a hotely od poloviny příštího roku, pro maloobchod a velkoobchod o tři měsíce později. „Ve třetí fázi, která začne 15 měsíců po spuštění, budou evidovat podnikatelé provozující ostatní činnosti s výjimkou těch ve 4. fázi (to jsou například svobodná povolání, doprava, zemědělství). Nakonec ve 4. fázi 18 měsíců po spuštění budou mít povinnost evidovat své tržby vybraná řemesla a výrobní činnosti,“ říká mluvčí českého ministerstva financí Michal Žurovec.
