Jihokorejští investoři mají Česko, a spolu s ním i další země ve střední Evropě, stále raději. Proinvestovali tu už přes čtyři miliardy dolarů (v přepočtu přes sto miliard korun), tedy zhruba pětkrát více než v Německu.
„Vliv Jižní Koreje na českou i slovenskou ekonomiku roste. S nadsázkou můžeme říci, že pokud by existovalo Československo, nemáme dnes v Evropě v tomto ohledu konkurenta,“ říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků. Ta spolu s Komerční bankou zmapovala investiční aktivity Korejců v Česku a ve světě.
Slováci dokázali v uplynulých letech přitáhnout ještě více korejských investic než Češi – téměř za 5,5 miliardy dolarů. Za velké peníze nakupovali Korejci i ve zbývajících dvou zemích Visegrádu, v Polsku za 3,4 miliardy dolarů a v Maďarsku utratili 2,5 miliardy dolarů.
Z analýzy vyplývá, že 19 korejských firem dosud rozjelo v Česku celkem devětadvacet investičních projektů, v nichž má najít práci přes 17 tisíc lidí.
Korejci se přitom v Česku angažují výrazně více než jejich velcí asijští rivalové. Na všech zahraničních investicích v Česku se podílejí téměř čtyřmi procenty. To je desetkrát více než čínští investoři a zhruba pětkrát víc než Japonci. Pro srovnání – německé investice dosahují podílu 22 procent a americké necelých šesti procent.
Úkrok od automobilů
Zatím se korejské podniky v tuzemsku zajímaly takřka výhradně o automobilový průmysl. Ať už jde o vůbec největší korejskou investici v zemi, tedy nošovickou továrnu Hyundai a na ni navázané fabriky hlavně v Moravskoslezském kraji, nebo o výrobce pneumatik Nexen, který letos zahájil stavbu továrny v žatecké průmyslové zóně Triangle. Překvapivě mizivý je u nás investiční apetit korejských výrobců elektroniky, což je z pohledu počtu realizovaných projektů nejvýznamnější jihokorejská investiční aktivita ve světě.
I když investice v automobilovém odvětví zůstanou pro Jihokorejce zřejmě dlouho klíčové, jejich zájem se přesouvá mimo něj.
Podle informací MF DNES by rádi investovali do vyspělejších technologií, nanotechnologií či zdravotnické techniky. A jak říká šéf státní agentury CzechInvest Karel Kučera, chtějí stále více spolupracovat na úrovni malých a středních firem. Tím by se vlastně Česko přiblížilo Německu. I když proinvestovaná částka je tam pětkrát nižší, Korejci v největší evropské ekonomice rozjeli třikrát více projektů. Jinými slovy, soustředili se spíše na menší investice. Snahu o velké projekty v Česku přiživovaly štědré investiční pobídky, kterým však může být do budoucna konec. Korejci většinou přišli za asistence CzechInvestu.
Až na jednu výjimku. Korejci se totiž v poslední době točí kolem připravované největší plánované soutěže v tuzemsku, tedy výstavby nových jaderných bloků za stamiliardy korun. Ať už vyrostou podle původního plánu dva nové v Temelíně či podle novějších záměrů po jednom u obou domácích atomových elektráren.
Zatímco prvního, zrušeného tendru se ani nezúčastnili, v posledních letech Korejci už při několika příležitostech zmínili, že by do případného dalšího souboje o nové reaktory vyslali svou státní společnost Kepco.
Prezidentka Pak Kun-hje zavítala do Prahy
Jihokorejská prezidentka navštívila v minulých dnech Prahu. Setkala se jak s prezidentem Milošem Zemanem, tak i s premiérem Bohuslavem Sobotkou a zúčastnila se summitu premiérů visegrádské skupiny.
Spolu s premiérem také podepsala dvouletý akční plán, který spočívá ve spolupráci v oblastech průmyslu, kultury a také politice a bezpečnosti. Po středečním setkání hlav obou států Pan Kun-hje potvrdila zájem korejských firem podílet se na dostavbě nových bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Velký potenciál obě strany vidí také v prohloubení spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu a využití nanotechnologií a biotechnologií.
„Hlavním závěrem jednání je dvouletý akční plán implementace česko-korejského strategického partnerství,“ uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Schůzky se za českou stranu zúčastnili i místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.