Stavební firma IZ-Real loni opravovala Střední školu gastronomie a služeb v Králově Háji v Liberci. Zakázku za 19 milionů nestihla v termínu a kraj ji vyhodil.
Firma po sobě nechala rozdělanou stavbu a jeden z pavilonů zůstal bez střechy - déšť pak způsobil další škody. Kraj poté musel narychlo vypsat novou zakázku na dostavbu a s původní firmou se soudí o penále a o náhradu škod. „Nedalo se to stihnout,“ hájí IZ-Real její jednatel Stanislav Siňár.
Dnes se může IZ-Real bez skrupulí hlásit i do dalších veřejných zakázek a pokud například zakázku vysoutěží s nejnižší cenou, průšvih se může opakovat.
Kdo zadal zakázky v roce 2014 (v %)
Od příštího roku by však měla mít firma smůlu. „Nový zákon o zadávání veřejných zakázkách umožní vyloučit z výběrového řízení ‚drzé’ uchazeče,“ obhajovala jako jednu z předností v chystaném novém předpisu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová na celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí České republiky.
„Zažili jsme případ zakázky na stavbu domova důchodců na Olomoucku. Uchazeč nenastoupil na stavbu, způsobil škodu a měl platit penále, které nezaplatil. Výběrové řízení se vyhlásilo znovu a on se opět přihlásil do zadávacího řízení,“ říká Kateřina Koláčková, ředitelka poradenské firmy pro veřejné zakázky Otidea. Veřejný zadavatel tak musel s jeho nabídkou počítat, ale tentokrát nabídka firmy nevyhrála.
Důkaz o pochybení je nutností
Zákon, který momentálně projednávají poslanci, říká, že vyloučit lze toho uchazeče, který v posledních třech letech způsobil závažná nebo trvalá pochybení danému zadavateli. Tím je v případě veřejných zakázek často obec, kraj, ministerstvo nebo třeba firma v regulovaném odvětví - pošta či dráhy.
„Nestačí, že někdo slyšel, že je s konkrétním uchazečem špatná zkušenost, zadavatel musí předložit hmatatelný důkaz, prokázat, že došlo třeba ke škodě,“ říká Koláčková.
Příkladem je doklad o tom, že dotyčný za průšvih dostal výpověď ze smlouvy, musel platit náhradu škody nebo penále. Navíc pokud se dodavatel neosvědčil třeba v sousední obci, ve výběrovém řízení pro první obec ho to handicapovat nebude.
Obce novinku vítají. „Vyloučení takového uchazeče jsme požadovali, mohlo by to pomoci i na druhé straně konkurenci, že se prostředí vyčistí od nepoctivých firem,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta 2,5tisícové obce Velký Osek na Kolínsku. Ta letos vyhlašovala deset veřejných zakázek. „Odůvodnění bude ale náročné, aby se předešlo soudním sporům,“ říká starosta.
Použití zákona je povinné u většiny zakázek nad dva miliony korun, u stavebních zadání nad šest milionů. V ostatních případech lze zakázku zadávat bez výběrového řízení.
Vykonavatel bude mít možnost práci dokončit
I drzý uchazeč bude mít možnost, jak se bránit. Stačí, aby vyrovnal škodu, penále a dokončil, co nedodělal. Pokud to zadavatel uzná za dostatečné, musí ho vzít zpátky.
Ministerstvo pro místní rozvoj si s přípravou zákona dalo načas, schválí se na poslední chvíli. Evropská komise totiž požaduje, aby začal platit nejpozději od 18. dubna 2016.
Řada těch, kdo utrácejí veřejné peníze, má z narychlo zavedené novinky obavy. Zřejmě budou zkraje roku rychle soutěžit zakázky ještě postaru, jak to umějí.
Drahovzal se však novinky neobává, věří ve zjednodušení oproti stávajícímu zákonu. „Měli bychom být schopni zúřadovat zadávání zakázek sami a nebýt odkázáni pouze na služby externích poradců,“ říká.
Pramen: MMR; v mld. Kč
