Sít restaurací s rychlým občerstvení McDonald’s má problém se svou pověstí. Řetězec celosvětově bojuje s propadem zisků a odlivem zákazníků, u nichž firma nesplňuje jejich představu o zdravém životním stylu a sociální odpovědnosti.
To se nyní snaží Mc Donald’s všemi silami napravit. Kdysi tajemná společnost zveřejňuje složení výrobků i seznamy dodavatelů, postupně upouští třeba od používání kritizovaného palmového oleje a zavádí ještě nedávno nepředstavitelné novinky jako je obsluha u stolu.
Typy vajecKaždé vejce je označeno kódem, např. 3 CZ 1234. Písmena označují zemi původu, poslední čtyřčíslí zase registrační číslo chovu. První číslo vypovídá o metodě chovu nosnic: 3 = Klecový chov Nejekonomičtější, ale také nejvíce kritizovaná metoda chovu. Od roku 2012 jsou povinné tzv. obohacené klece, kdy na jednu slepici připadá připadá prostor 750 cm2. 2 = Chov na podestýlce Slepice se chovají v halách, mohou se volně pohybovat. Nedostanou se však ven. Podlaha je pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin. 1 = Volný výběh Podobá se chovu na podestýlce, slepice se však mohou pohybovat i mimo halu. Nejvíce tak připomíná tradiční domácí chov ve velkém měřítku. 0 = Ekologický chov Slepice se krmí jen schválenými krmivy podle standardů ekologického zemědělství. Mají dostatek prostoru a mohou se pohybovat venku. |
Obrat strategie měly pocítit i tuzemské slepice. Podle šéfa jakosti McDonald’s ČR Víta Grece plánovala společnost změnit dodavatele vajec pro svá snídaňová menu. Vejce od nosnic chovaných na podestýlce měla nahradit produkty slepic žijících ve volného výběhu.
Síť však narazila na nedostatek dodavatelů, kteří by byli schopni vysokou poptávku uspokojit. „Máme vejce z chovu na podestýlce a chtěli jsme přejít k vejcím z volnému výběhu. Spotřebujeme však čtyři miliony vajec ročně, a to nám není schopen žádný obchodník dodat,“ prohlásil Grec.
Že chovatelé slepic, jejichž vejce jsou pak v prodejnách označeny číslem jedna, v Česku prakticky neexistují, potvrdil i místopředseda Českomoravské drůbežářské unie pro nosnou drůbež Zdeněk Mlázovský. „Volný chov to znamená čtyři metry na jeden kus, což je v součtu obrovská plocha,“ vysvětluje, v čem spočívá hlavní komplikace pro chovatele. Aby se jim tak rozlehlý chov vyplatil, museli by zvýšené náklady promítnout do koncových cen.
To nejsou ochotni spotřebitelé akceptovat. Chovatelé sice také pociťují měnící se preference zákazníků a postupně sami upouštějí od klecového chovu a přecházejí k chovu na podestýlce. Mírný cenový rozdíl jsou ochotni lidé skousnout. Výrazně vyšší cenu za vejce z volného chovu však platit nechtějí.
Zatímco vejce s označením 3 stojí v obchodech mimo slevové akce mezi dvěma a třemi korunami, za vejce z chovu na podestýlce zaplatí zákazníci i čtyři koruny za kus. Vejce s jedničkou jsou pak v téměř výhradně exportovaná a jejich cena se pohybuje kolem sedmi korun. To už se však blíží nejdražším biovejcím označeným nulou. Ta však našla své odběratele v lidech, pro které je původ potraviny prioritou a na cenu už pak téměř nehledí.
I když se v tržní síti jedná o nedostatkové zboží, česká vejce z volného chovu přesto pokrývají významnou část tuzemské spotřeby. Teoreticky totiž do této kategorie spadají i veškeré domácí chovy, které si jejich majitelé drží pro osobní spotřebu.
