Další nový plynovod na přepravu plynu z Ruska přes Baltské moře do Německa by podle kritiků snížil význam současné hlavní plynovodní trasy. Ta přepravuje plyn z Ruska přes Ukrajinu, Slovensko, Česko až na západ Evropy.
„I když finální podoba projektu není jasná, při deklarovaných objemech je možné očekávat, že realizace projektu umožní úplné obejití ukrajinské trasy s možnými vážnými následky na energetickou bezpečnost Evropské unie,“ řekl deníku Pravda mluvčí slovenského přepravce plynu Eustream Vahram Chuguryan.
Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.
Nejde přitom jen o strategický spor. Nová trasa by připravila ukrajinský Naftogaz a slovenský Eustream o velké peníze. Jen Naftogaz vydělává na přepravě ruského plynu na západ přes 60 miliard korun ročně.
Na rozdíl od východních partnerů však český přepravce projekt nekritizuje. „Ročenka World Energy Outlook 2015, kterou nedávno publikovala Mezinárodní energetická agentura, předpovídá, že do roku 2030 bude EU ročně muset navýšit dovoz o dalších 90 miliard metrů krychlových zemního plynu z mimoevropských zdrojů. S ohledem na tuto skutečnost si myslíme, že každý nový projekt plynovodu může přispět k bezpečnosti dodávek a měl by být důkladně analyzován, než bude zamítnut z jakýchkoli důvodů, například plynoucích ze vztahu k jednotlivým producentům plynu,“ říká pro iDNES.cz generální ředitel NET4GAS Andreas Rau.
Byznys pro Německo
Projekt by podle českého správce plynovodů umožnil vytvoření přepravných alternativ. „Pokud jde o plynovod Nord Stream 2, vidíme určité výhody nejen pro Českou republiku, ale i pro Slovensko. Plynovod by totiž do obou zemí v dlouhodobém horizontu přivedl další významné přepravní objemy, a tím zvýšil bezpečnost dodávek zemního plynu v Evropě obecně,“ dodává Rau.
Za projekt lobboval v Bruselu také ministr hospodářství a energetiky Německa Sigmar Gabriel. Pro Německo a Rusko by totiž realizace projektu znamenala výrazný profit. Potvrzuje to i loňská dohoda mezi zástupci Gazpromu, německými E.ON a BASF-Wintershall, britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell, rakouskou OMV a francouzskou Engi.
Politici z Česka a Slovenska mají vůči projektu výhrady. Odmítavý postoj má zatím Evropská komise a zatvrzelý odpor projevuje podle očekávání zejména Ukrajina.
