Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který zaměstnává na chráněných pracovních místech více než polovinu lidí ze zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Návrh, který předložil předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák, také zvýší o 700 korun až na 2 700 korun možnou měsíční státní dotaci na další náklady zaměstnavatele související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením.
Sklenák návrh zdůvodnil zvýšením minimální mzdy, která od ledna vzrostla z 9 200 na 9 900 korun, v případě zaměstnanců s invalidním důchodem z 8 000 na 9 300 korun. Zaměstnavatelé s více než 50 procenty lidí se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců se budou potýkat se zvýšením osobních nákladů na tyto pracovníky, napsal ve zdůvodnění poslanec. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) jeho návrh v diskusi podpořila.
„Není naším zájmem, aby nejrůznější chráněné dílny, tedy ti zaměstnavatelé, kteří skutečně poctivě zaměstnávají zdravotně postižené, zkrachovaly. Potom by ti lidé neměli kde pracovat, protože na normálním trhu práce zaměstnání neseženou,“ řekla novinářům Marksová, která souhlasila i se Sklenákovou argumentací.
Sklenákův schválený návrh zachovává stejnou výši příspěvku v případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí, a to až pět tisíc korun na plat a až tisíc korun na další náklady. Tito lidé se podle zdůvodnění snáze uplatňují na trhu práce.
Rozpočtový dopad zvýšení příspěvků by činil podle důvodové zprávy nejvýše 540 milionů korun ročně, reálně asi 380 milionů korun.
Vládní novela má zpřísnit požadavky na koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Stanoví například předpoklady kvalifikace těchto koordinátorů na staveništích, každých pět let by měli projít přezkoušením. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude mít ze zákona právo vést evidenci odborně způsobilých osob v bezpečnosti práce. Novela rovněž počítá s povinnostmi zadavatele stavby a koordinátorů bezpečnosti, za jejich porušení by mohla hrozit pokuta až 400 000 korun.
