Právě britští farmáři by měli domorodé rodiny, které se rovněž živí převážně obděláváním půdy a chováním dobytka, naučit pěstovat hlavně ovoce a zeleninu, napsal list The Telegraph.
Farmáři by tak pomohli ostrovu zvýšit zemědělskou produkci a to do takové míry, aby mohl být Tristan da Cunha soběstačným a nemusel tolik dovážet potraviny odjinud. Nejkratší cesta z ostrova na pevninu totiž trvá lodí skoro týden.
Tristan da Cunha leží na půl cesty mezi Jižní Amerikou a jižní Afrikou, žije na něm 265 obyvatel a místní úřady se obávají, že místní lidé nemají dostatek dovedností k tomu, aby se ostrůvek sám uživil.
Nabídku odjet na daleký ostrov, který je britským závislým územím, už na svých stránkách vyvěsila britská Národní farmářská unie, sdružující přes 50 tisíc farmářů Spojeného království. Případní zájemci ovšem musí počítat s tím, že ostrov ležící zhruba 9 tisíc kilometrů od Londýna je kvůli počasí přístupný pouze šedesát dní v roce.
Civilizačního šoku se však Britové obávat nemusejí. Na ostrově je obchod, hospůdka, kavárna a dokonce i plavecký bazén.
Ostrov hluboko v Atlantském oceánu byl objeven v roce 1506, obydlený je však až od roku 1700, kdy se na něm usídlili američtí velrybáři. Během vyhnanství Napoleona na ostrově Svatá Helena zde britské námořnictvo založilo základnu. Po stažení vojáků si na Tristanu da Cunha přáli zůstat tři z nich a stali se tak zakladateli současné osady.
Tristan da Cunha kdysi ležel na hlavním tahu plavební cesty mezi Evropou a Indickým oceánem. Dnes na území s nehostinnými pastvinami pro 300 kusů dobytka a 500 ovcí žijí lidé především z pěstování brambor. Veškeré pozemky jsou ve společném vlastnictví. Ostrov se také snaží zachovat stávající způsob života a brání se přílivu lidí se sklonem k hromadění majetku.
Ekonomika ostrova těží především z exportu humrů, omezené příjmy má Tristan da Cunha i z cestovního ruchu.
