Minulou dekádu HDP Kazachstánu rostl přibližně o deset procent ročně a ještě před dvěma lety růst dosahoval téměř pěti procent. Naděje na další růst ale zhatil pokles cen ropy, která je hlavní vývozní komoditou této středoasijské země. Podle odhadů by mohla ekonomika země poprvé od roku 1998 stagnovat, píše web The Economist.
Kazachstán dlouho profitoval ze svého přírodního bohatství. Teď se ukazuje, že přehnané spoléhání na těžbu surovin, především ropy a zemního plynu, činí kazašskou ekonomiku velmi křehkou. S podobnými problémy se potýkají i další státy, jejichž ekonomika je postavena na příjmech z černého zlata - například Ázerbajdžán (více si můžete přečíst zde) a Rusko (více zde).
Právě recese Ruska, které je pro Astanu největším obchodním partnerem, má na kazašské krizi nezanedbatelný podíl. Navíc druhým nejvýznamnějším partnerem Kazachů je Čína, která se v posledních měsících potýká se zpomalením ekonomického růstu.
Kazakhstan is dealing with the financial crunch with an odd mix of stimulus and austerity https://t.co/aIoECS7omA pic.twitter.com/iwpAwqgMtV
Kazašská měna tenge se oproti dolaru dramaticky propadá. Na začátku roku 2015 se kurz pohyboval kolem 180 tenge za dolar, nyní stojí dolar 360 tenge. Rostou ceny potravin a řadě Kazachů prudce zdražily hypotéky vedené v dolarech.
Na počátku února protestovalo před bankou v Almaty asi dvacet majitelů domů, pro které se splácení hypotéky náhle stalo neúnosným břemenem. Expert na Rusko a Střední Asii z Univerzity Karlovy Emil Aslan Souleimanov upozorňuje, že protesty v zemi, kde od roku 1989 vládne autoritářský prezident Nursultan Nazarbajev, jsou velmi vzácné.
„Není divu, neboť režim přísně kontroluje dění ve veřejném prostoru. Lidé, kteří se režimu či jeho politice vzepřou, čelí postihům, jak formálním, tak neformálním,“ vysvětlil pro iDNES.cz Souleimanov a připomíná krvavé ukončení protestu v Žanaozenu v roce 2011. Policie tehdy postřílela nejméně 14 pracovníků rafinérie, kteří se dožadovali slíbených peněz.
Budou-li však ceny ropy nadále klesat, může se situace dostat mimo kontrolu úřadů. „V tomto případě nelze vyloučit, že režim sáhne k násilí, aby se udržel u moci,“ tvrdí Souleimanov.
Bez citronů se obejdete, radí lidem prezident
Nazarbajev se snaží občany uchlácholit, že vše je v pořádku a vyzývá je, aby se „nestarali o dolar“. Národ podle něj těžkosti svorně překoná. „Ano, citrony jsou o 150 tenge dražší, ale my dokážeme žít bez citronů, ne?“ agitoval podle webu Rádia Svobodná Evropa na kongresu vlastní strany a tvrdil, že kazašská ekonomika žije už „půl roku s cenou 30 dolarů za barel ropy a nic se neděje.“
Avšak od Nazarbajeva, hlavy bohatého klanu, nemusí solidární prohlášení znít důvěryhodně. Podle webu The Economist by s rostoucí nespokojeností společnosti mohla být ohrožena i politická stabilita. A to samozřejmě režim nechce dopustit.
Při protestu před jednou z bank v hlavním městě Almaty, lidé pálili loga banky. Protestovali tak proti zdražujícím se hypotékám.
Pokud by se životní podmínky obyvatel zhoršovaly, demonstrace by mohly zesílit. „Zatím se však režimu daří udržovat jistou míru stability a blahobytu,“ myslí si Souleimanov.
Vláda s hospodářskými problémy bojuje kombinací stimulů a úsporných opatření. Na jedné straně tak investovala devět miliard dolarů do odvětví nezabývajících se ropou, pobídek zahraničním investorům a privatizace státního majetku. Také platy ve veřejném sektoru a penze se znatelně zvýšily.
V jiných oblastech výdaje osekala. Úspory se dotkly i okázalé televizní série o kazašských dějinách, která má zemi zobrazit v lepším světle než parodický film Borat, podotýká The Economist.
Státním zaměstnancům se zvedly platy, aby „správně“ hlasovali
Nepříznivý vývoj na trhu s ropou vládnoucí kliku ale přece jen zneklidnil. Nazarbajev vyhlásil na letošní březen předčasné parlamentní volby, které by normálně proběhly až na konci roku. Analytici tvrdí, že si tak chce pojistit výsledek hlasování, než se ekonomické problémy ještě více zhorší a veřejnost bude nespokojenější.
„Volby budou tradičně dřív, aby se využilo efektu zvýšení platů ve veřejném sektoru,“ připomíná analytik Aidos Sarym fakt, že vláda nedávno přidala státním zaměstnancům. „Ekonomická situace se bude zhoršovat a politici by nebyli schopni snadno dosáhnout vytouženého výsledku,“ dodává. Předčasné volby se konaly i v letech 2007 a 2012.
Někteří odborníci si také myslí, že Nazarbajev se pokusí obměnit vládní elity, aby upevnil jejich loajalitu a předešel možnému pokusu o puč. Podle Souleimanova však v nejbližší době žádné střídání u kormidla nehrozí.
„Nazarbajev je odhodlaný udržet si moc. Jeho kult osobnosti není ohrožen, ačkoliv běžní Kazachstánci začínají o prezidentovi pochybovat. A to i ti, kteří ještě před několika lety považovali vůdce země za záruku ekonomického růstu a politické stability, byť za cenu omezení lidských práv a občansko-politických svobod,“ dodává politolog.
