„Jednoduše řečeno, všichni vědí, že není nejlepší nechat peníze jen tak ležet. Přesně to však spousta lidí dělá,“ říká František Saidl, analytik společnosti SMS finanční poradenství, která průzkum nechala zpracovat. „Lidé spoří nevhodně a po malých částkách,“ dodává.
Jako optimální nástroj k zabezpečení na stáří považují Češi podle průzkumu penzijní připojištění, nákup nemovitosti či stavební spoření. Naopak investiční životní pojištění za vhodný nástroj zabezpečení na stáří považuje jen každý pátý respondent. Výslovně neoblíbené jsou pak mezi budoucími důchodci podílové fondy či nákup akcií.
„Zdánlivě konzervativní přístup k investování může být dozvukem nepříjemných zkušeností z období privatizace v devadesátých letech. Lidé ale mají podle průzkumu také poměrně nízkou důvěru k finančnímu poradenství,“ domnívá se František Saidl.
Méně než tisícovka měsíčně
Více než polovina lidí si podle průzkumu pravidelně odkládá na důchod méně než tisícovku měsíčně. A patnáct procent lidí si dokonce nedává stranou vůbec nic. Vyšší částky naopak obvykle spoří lidé s vyšším vzděláním, vyšším příjmem a podnikatelé. A také ti, co to mají do důchodu blíž.
„Bez vlastních úspor se budete v penzi muset hodně uskrovnit. Není třeba strašit tím, že stát nebude mít na důchody. Průběžný systém nikdy fakticky nezkrachuje. Jediná otázka je, co si za penzi z něj koupíte,“ říká analytik Partners Aleš Tůma.
Průzkum naznačuje, že nemalá část lidí uvažuje stylem „důchodu se nedožiju, tak proč bych spořil“.
Spoření na důchod poprvé prodělalo. Klienty čeká i zvýšení poplatků |
„Generace ‚Husákových dětí‘, kterou budou v důchodu živit následující početně slabé ročníky, si prozatím neuvědomuje, jaké finanční problémy ji zřejmě čekají,“ komentuje Saidl výsledky průzkumu.
Drtivá většina Čechů na druhou stranu nevěří ani tomu, že by se o ně dokázal v důchodu postarat stát. Jen každý desátý se domnívá, že státní důchody mu zabezpečí dostatečnou životní úroveň. Čtyři pětiny lidí si navíc myslí, že jim vláda co se týče důchodů neříká pravdu.
Přesto si většina lidí myslí, že by vláda měla výrazněji podpořit lidi, kteří si chtějí spořit na penzi. A to i za cenu snížení podpory jiných programů. Dnes činí maximální příspěvek státu na penzijní spoření 230 korun měsíčně a zároveň si mohou lidé část úložek odečíst z daní. Podle Tůmy je jednou z nejčastějších chyb, kterých se lidé dopouštějí, přílišné spoléhání pouze na jeden nástroj. „I při zajištění na penzi platí – diverzifikujte. Tisícovka měsíčně v penzijním připojištění z vás bohatého rentiéra neudělá,“ domnívá se Tůma.
Tolik si však lidé ani zdaleka na penzijní spoření neodkládají, podle statistik ministerstva financí se průměrný měsíční příspěvek pohybuje na úrovni 598 korun.
Češi také podle penzijních expertů příliš lpějí na garancích neprodělku, které nabízejí staré penzijní fondy. Stále do nich odkládá své peníze 4,3 milionu lidí. Nové doplňkové spoření, které funguje od roku 2013, zatím přilákalo 361 tisíc lidí.
Úsporný režim
Většina Čechů předpokládá v důchodu podle průzkumu spíše snížení životních nákladů. „Z výsledků je zřejmé, že počítají se zachováním současného životního stylu starobních důchodců, pro něž je charakteristický úsporný režim s omezeným množstvím aktivit,“ říká Saidl.
Jak si „spoříte“ na státní důchod půjde už letos sledovat on-line |
Necelá polovina respondentů (43 procent) je totiž přesvědčena, že jim bude každý měsíc stačit 10 až 15 tisíc korun. Jen desetina lidí čeká, že bude v důchodu potřebovat přes 20 tisíc korun. V čistém však nyní pobírá tuto částku téměř 30 procent dotazovaných.
Průzkum také ukazuje, že lidé si příliš neuvědomují, kolik času v důchodu vlastně stráví. Zhruba 55 procent mužů a 45 procent žen si myslí, že jim pro období důchodu vystačí, když budou mít prostředky na méně než 15 let. Statistiky však naznačují, že to s velkou pravděpodobností bude o několik let déle.
