Podle rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila není Česko, Slovensko a Maďarsko solidární s ostatními zeměmi Evropské unie. Sobotka však zdůraznil, že Česko v souvislosti s migrační krizí pomáhá.
„Netýká se to České republiky, neodmítáme se podílet na společném řešení, my jsme jako země hodně aktivní při pomoci uprchlíkům například v Jordánsku, v Libanonu nebo v Turecku... Rozhodně nejsme země, která by nebyla solidární,“ řekl Sobotka po sobotním jednání s prezidentem Milošem Zemanem a jeho poradci. Připomněl, že Česko se podílí na ostraze hranic ve Slovinsku a v Makedonii.
Rakouský ministr Doskozil řekl, že je neakceptovatelné, aby se země, které dostávají z unie tolik peněz, v případě krize odmítaly podílet na společném řešení. „Už nelze dále tolerovat, aby se čistí příjemci finančních prostředků z EU ... země, jimž se vyplatilo tolik peněz, v případě jakéhokoli problému obrátily zády a řekly: Ne. U jejich obyvatel to možná má ohlas, neslučuje se to ale s myšlenkou solidarity v EU,“ řekl ministr zpravodajskému serveru Spiegel Online.
„Odmítám, aby evropské fondy byly používány jako klacek, který by měl nutit jednotlivé evropské státy k tomu, aby měnily svůj názor například na téma migrační politiky,“ reagoval Sobotka. Poukázal i na změnu postoje rakouské vlády, která začíná migraci regulovat. Posunuje se podle premiéra ke stanoviskům států visegrádské skupiny, které zdůrazňují, že migrační politika nemůže být mez mantinelů a že je nutná ochrana vnější schengenské hranice.
Proti slovům rakouského ministra se ohradil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Česká republika jako jedna z mála zemí striktně dodržuje pravidla pro migraci. Místo pochvaly nám ale vyhrožují,“ napsal na Twitteru.
Česká republika jako jedna z mála zemí striktně dodržuje pravidla pro migraci. Místo pochvaly nám ale vyhrožují. https://t.co/329Id16NYI
Ministr Doskozil v rozhovoru rakouské rozhodnutí o uplatňování ročních kvót na přijímání uprchlíků v rozhovoru hájil. Vídeň chce za rok přijmout nanejvýš 37 500 žadatelů o azyl a stanovila také denní strop pro přijímání uprchlíků. Je ochotna jich denně do země vpouštět nanejvýš 3 200 a vyřizovat na hranicích maximálně 80 žádostí o azyl. Podle něj kritika tohoto postupu není na místě, protože každá země si musí sama stanovit, o kolik migrantů se zvládne reálně postarat.
Sobotka se Zemanem mluvil i o plánech koalice
Premiér s prezidentem jednali i o dosavadní činnosti a dalších plánech koaliční vlády. Zásadní rozpory podle Sobotky oba politici nemají. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se diskutovalo o dvou okruzích, o domácí a o zahraniční politice.
„Domácí politika, zde ocenění odblokování ekonomického růstu, konstatování skluzu u některých zákonů. Zahraniční politika, zde nadále panuje neshoda mezi panem prezidentem a panem premiérem v otázce migrační krize a způsobu jejího řešení,“ napsal Ovčáček na Facebooku.
„Musím říci, že jsme nenašli nějaká témata z hlediska plnění vládního programu, kde by byly nějaké zásadní nebo velké rozpory,“ řekl Sobotka.
Problém vidí spíše v tom, aby vláda stihla záměry dotáhnout legislativně do konce. Ne vše je připraveno, podotkl Sobotka a zmínil zákon o sociálním bydlení a napravení odměňování ve zdravotnictví. Značná část dalších slibovaných zákonů již ale v Parlamentu je.
Už před sobotní debatou Sobotka zveřejnil dvě desítky bodů, které bude z pozice premiéra prosazovat. „Není žádný spor o tom, že je nutné rychle schválit prokazování původu majetku,“ řekl premiér. Chce, aby byl účinný od příštího roku. V případě zákona o zavedení obecného referenda upozornil na to, že jelikož jde o ústavní předlohu, koalice bude muset v obou parlamentních komorách vyjednat podporu s opozicí. Ústavní většinu totiž vláda ve Sněmovně a Senátu nemá. Obsah zákona nebyl věcí polemiky, dodal premiér.
Vláda má za sebou dva roky úspěšného fungování.Prezidentu Zemanovi dnes představím vládní priority na roky 2016-2017 https://t.co/OUeR3BnyEm
Z dosavadní činnosti vlády Sobotka vyzdvihl podporu hospodářského růstu a snížení nezaměstnanosti, posílení sociální soudržnosti a posílení bezpečnosti. „Samozřejmě je tady velká výzva udržení hospodářského růstu, zrychlení čerpání evropských prostředků,“ řekl premiér a zmínil v této souvislosti debaty s Evropskou komisí ohledně platnosti starších posudků vlivu dopravních staveb na životní prostředí. Před novináři hovořil taky o dalším zvýšení minimální mzdy, která by podle Sobotkova názoru měla od příštího roku vzrůst na 11 tisíc korun.
