Franzouský multimiliardář Bernard Arnault se tento týden ocitl pod palbou kritiky novinářů deníku Le Parisien. Ti totiž majitele listu obvinili z cenzury. Arnault, který vlastní skupinu LVMH, jehož součástí je i Le Parisien, údajně zakázal zveřejnit kulturní kritiky cílící na dokument Merci Patron! (Díky, šéfe!). Film si něj i z jeho luxusního impéria totiž utahuje.
„Peníze nikdy nereprezentovaly z mého pohledu účel nebo dokonce indikátor nějakého významu. Po dlouhou dobu jsem byl fascinován uměleckou tvorbou a hledáním dokonalosti na nejvyšší úrovni.“ |
Sedmašedesátiletý Bernard Arnault udává ve světě luxusu trendy už po čtvrtstoletí. Jeho impérium zahrnuje značky jako Dom Pérignon, Bulgari, Louis Vuitton nebo Sephora a jeho jmění je podle agentury Bloomberg 34,5 miliard dolarů (asi 837 miliard korun).
Kombinace pracovitosti, obchodnického umu a štěstí dostala Bernarda Arnaulta první příčku v žebříčku nejbohatších Francouzů.
Arnault se do majetné rodiny už narodil. Jeho otec vlastnil stavební společnost Ferret-Savinel. Po studiích na prestižní škole École Polytechnique, na které získal titul z inženýrství, nastoupil v roce 1971 do rodinné firmy. Čerstvě vystudovaný stavař však vždy projevoval vášeň pro luxus. Přesvědčil svého otce zaměřit obchodní aktivity firmy směrem k nemovitostem, a tak začali podnikat s prázdninovým ubytováním. Později Arnault rodinnou firmu převzal.
Společně s bankéřem Antoinem Bernheimem se mu podařilo dát v roce 1984 dohromady 80 milionů dolarů na nákup krachující textilní společnosti Boussac, která vlastnila také značku Christian Dior. Sám Arnault přispěl necelou pětinou. Od té doby každý jeho další krok směřoval k vybudování luxusního impéria.
Arnault se zbavil téměř všech aktiv stavební firmy a ponechal si pouze Dior a obchodní dům Le Bon Marché. Následně zainvestoval do skupiny LVMH - Moët Hennessy - Louis Vuitton. Postupně v LVHM získal dostatečný podíl, aby se v roce 1989 stal šéfem výkonné rady. Za dvacet pět let se mu tak podařilo vybudovat největší skupinu luxusních značek na světě. Postupně jich skoupil více než 60 a vysloužil si pověst tvrdého byznysmena s citem pro luxus.
„V luxusním byznyse musíte stavět na dědictví. Na značkách, na historii. Není to jednoduchý byznys, je to byznys o vášni, která potřebuje čas. Ale pokud to děláte správně, je v tom obrovský potenciál,“ řekl ke svému byznysu.
Čich na módní talenty
Arnault je známý jako muž, který oživil francouzskou dámskou módu. Není se čemu divit. V devadesátých letech přizval do francouzského módního domu známého britského návrháře Johna Galliana, později Alexandra McQueena.
Vždy projevil výjimečnou intuici ve výběru talentovaných návrhářů. Nepochybil ani když dosadil na post kreativního ředitele Louis Vuitton mladého Marca Jacobse. Tisk ho označil „Papeže módy“, i přestože některé jeho investice se zprvu nezdály nejlepší volbou. Jeho značky Sephora nebo Kenzo se totiž potýkaly s červenými čísly.
Dnes sedmašedesátiletý otec pěti dětí se aktivně zapojuje i do kreativního procesu svých značek. Často se setkává s designéry a zasahuje i do reklamních kampaní.
Patron umění a pianista
Arnault je vášnivým sběratelem umění a jeho soukromá sbírka čítá díla Picassa, Yvese Kleina, Henryho Moora nebo Andy Warhola. Když se v říjnu 2014 otevíralo muzeum a kulturní centrum Fondation Louis Vuitton, splnil si další neskromný sen. Stal patronem stavby, která vyšla v přepočtu na tři miliardy korun. Budova postavená v Bouloňském lesíku architektem Frankem Gehrym připomíná lesklého brouka a je prostorem pro výstavy a koncerty.
Jeho aktivity ale nekončí jen u módy a umění. V roce 2007 se mu podařilo získat mediální skupinu Les Échos, zmiňovaný deník Le Parisien koupil loni.
„Chce to je zkušenosti. Roky praxe – pokus omyl – a naučíte se to." |
Arnault v roce 2012 způsobil rozruch tím, že zažádal o belgické občanství. Stalo se tak poté, co francouzský prezident Hollande navrhl pro nejbohatší sazbu daně 75 procent. Ačkoliv se bránil tvrzení, že tak učinil, aby se vyhnul placení daní, veřejná debata se vyostřila. Miliardář dokonce hrozil soudní žalobou novinám Libération za jejich titulek: „Ztrať se, bohatý posero!“. Arnault žádost v Belgii nakonec stáhl.
I když se multimiliardář konfliktu s médii se nebojí. Aféra ohledně cenzury filmu pojednávajícím o něm a jeho impériu, který si nebere servítky, vyvolává ve Francii otázky ohledně koncentrace silných médií v rukou jednoho člověka.
Arnault je podruhé ženatý s pianistkou Hélène Mercierovou. Ve volném čase se věnuje tenisu a hře na piano, a oblíbil si mimo jiné romantického skladatele Frédérica Chopina.
Architekt Gehry stvořil budovu ve tvaru brouka:
11. října 2014 |
