Návrhy jsou součástí téměř 60stránkového dokumentu popisujícího rozsáhlé hospodářské reformy, které jsou podle vlády nutné ke zvýšení příjmů z jiných sektorů než z ropy, ke snížení výdajů státu a posílení růstu soukromého sektoru. Vláda mimo jiné navrhla zprivatizovat letiště, přístavy či některé z podniků vlastněných ropnou firmou Kuwait Petroleum Company.
ANALÝZA: Kdo jsou vítězové a poražení v ropné cenové válce |
Firemní daně jsou nyní pro místní a zahraniční firmy různé. Většina místních firem neplatí daň z příjmů, některé však musí platit daň za zaměstnance a povinně přispívat na chudé a na vědu a výzkum. Zahraniční firmy platí poplatek z komerčních aktivit v zemi ve výši 15 procent.
Mezi dalšími návrhy reforem je spojení vládních agentur a ministerstev a přecenění v oblasti veřejných statků a služeb, což naznačuje, že by mohly být částečně zrušeny dotované ceny elektřiny, vody a benzinu.
Ceny ropy začaly klesat ze svých maxim 115 dolarů za barel v polovině roku 2014 a nyní se pohybují pod 40 dolary za barel. Kuvajt poprvé od začátku poklesu cen ropy navrhuje úpravu svých výdajů. Loni se kvůli nízkým cenám ropy příjmy státu snížily o 60 procent a v nadcházejícím fiskálním roce, který začne v dubnu, Kuvajt očekává rozpočtový deficit 40 miliard dolarů (973,7 miliardy korun). To je o téměř 50 procent více, než má činit deficit v letošním fiskálním roce.
Problémy s financování má celý Perský záliv
Omezení štědrých výhod je velmi citlivá záležitost. Občané Kuvajtu jsou zvyklí na bezplatnou zdravotní péči, nedanění příjmů a vládní podpory, díky kterým jsou ceny některého zboží nízké. Sousední země zaměřené na vývoz ropy, jako Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty, již také musely zvýšit ceny a zavést podobné reformy.
Navrhované reformy již schválila vláda. Aby mohly vstoupit v platnost, musí je schválit také parlament.
