Schválení zákona, jehož předkladatelem byl ministr financí Andrej Babiš, doporučil ústavně-právní výbor Senátu. Návrh byl nakonec přijat před druhou hodinou odpoledne. Hlasovalo pro něj 43 senátorů, proti 20. Při hlasování bylo přítomno 72 senátorů.
Předseda ODS Petr Fiala na svém twitterovém účtu potvrdil, že se ODS obrátí na Ústavní soud.
Senát proti naší vůli schválil #EET. Obrátíme se na Ústavní soud. Pokud nám nevyhoví, zrušíme tento nesmysl ihned po našem návratu do vlády.
Senátor Jan Veleba (Strana práv občanů) kritizoval schvalování zákona v Poslanecké sněmovně. Podle něj dolní komora přestala plnit svou funkci. „Jednání se mění v politický souboj kdo s koho. Používají se urážky a jalové diskutování, aby se zabránilo tomu, že by do Senátu přišel kvalitní zákon. Výsledkem je, že přišel neúplný zákon. Naší úlohou není brát na sebe roli arbitra a vracet takovou předlohu,“ prohlásil během obecné rozpravy, která začala v půl desáté.
VIDEO: Podívejte se, jak můžou vypadat účtenky elektronické evidence tržeb |
Senátor a šéf holdingu Synot Ivo Valenta (Strana soukromníků) si ve své řeči rýpl do současné vládní koalice. Podle jeho slov má „nezdravý regulační apetit k malým a středním podnikatelům“. Poukázal na celou řadu nedostatků navrženého zákona. Mimo jiné se podivil tomu, že vláda nemá realistický propočet toho, jak velké budou výnosy z elektronické evidence. Poukázal na to, že v zákoně není vyřešena evidence spropitného pro číšníky.
Předseda výboru pro hospodářství Jan Hajda (ČSSD) prohlásil, že pro EET jsou všichni podnikatelé z jeho okresu - Břeclavska. Mluvil především o podnikání v oboru vinařství, ve kterém se sám angažuje. „Jsou tu dvě skupiny podnikatelů. Jedna vykazuje tržby a odvádí daně, druhá to nedělá. Je nesmysl, že by EET někoho zlikvidovala. Způsobí jen to, že se podnikatelům budou evidovat tržby a začnou odvádět daně,“ míní Hajda. Upozoril, že pravicová opozice nepodala jediný návrh na férové podnikatelské prostředí.
Hampl: Obávám se zneužití soukromých dat
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl (nezávislý s podporou KDU-ČSL a Strany zelených) řekl, že vládou navržený způsob vybírání daní od podnikatelů není správný. Zdůraznil, že nechce hájit neplnění daňových povinností. Poukázal ale na daňové úniky velkých korporací, se kterými stát podle něj nic nedělá. Místo toho se podle Hampla zaměřuje na drobné podnikatele.
Hamplovi vadí také náklady na provoz elektronických pokladen. „Zákonem bychom přenesli náklady ze státu na subjekt. Z mého pohledu by bylo logické, aby zařízení nakoupil a provozoval stát. Lidé by je pak museli využívat,“ navrhl a dodal další výtku: „Další výhrada směřuje na ochranu dat a soukromí. Pokušení ke komerčnímu využití dat bude veliké.“
Průzkum: Elektronická evidence pomůže výběru daní, ale není bez rizik |
„Jsme poslední země v Evropě, která nemá evidenci tržeb. Slováci to zavedli 1996. Není to projekt proti živnostníkům,“ prohlásil Babiš před senátory kolem půl jedné odpoledne. Ujistil, že jediná informace, kterou dostane finanční správa, je tržba podnikatele v korunách a DPH. EET nebude evidovat detaily o tom, co kdo nakupuje.
Projednávání zákona o EET nebylo tak dlouhé jako ve Sněmovně, kde se protáhlo kvůli obstrukcím opozice (více čtěte zde). Senát má ale na projednání zákonů pouze měsíc a v případě EET lhůta skončí tuto sobotu.
Program Senátu: Spoření, nemocenská, názvy ulic
Většinu předloh doporučily senátní výbory ve středu schválit. Týká se to především novely, podle níž rodiče budou moci vypovědět stavební spoření svých nezletilých dětí bez svolení soudu. K přijetí míří také novela, která má pomoci řešit územní spory obcí a posílit práva menšin při stanovování dvojjazyčných názvů ulic.
Senátoři naopak možná upraví novelu, podle níž by úřady mohly vyplácet příspěvky na zvláštní pomůcku zdravotně postiženým dětem bez toho, že by rodiče museli žádat o souhlas soud. Senátní zdravotnický výbor chce tuto výjimku rozšířit i na rodiče jako opatrovníky svých dospělých potomků s omezenou svéprávností.
Horní komora má rozhodnout také o senátorské novele zákoníku práce, která by obnovila proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Hradit by ji měli zaměstnavatelé, měli by za to mít úlevy. Podle průzkumu Hospodářské komory ale tři čtvrtiny zaměstnavatelů se zrušením karenční lhůty nesouhlasí.
