Kvůli změně času nabere v neděli po druhé hodině ráno 14 vlaků šedesátiminutová zpoždění. Zpoždění se týkají výhradně nočních dálkových spojů, regionální vlaky vyjíždějí až po čtvrté hodině ráno a změna času se tak na jejich jízdě neprojeví (více čtěte zde).
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá žádný žádný vliv na spotřebu elektřiny.
Vadí vám změna zimního času na letní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 2. dubna 2016. Anketa je uzavřena.
Existují četné snahy letní čas zrušit. Loni v říjnu například senátor Petr Šilar představil petici, kterou hodlá vyzvat český parlament, aby se zasadil za zrušení střídání letního a zimního času.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví také loni v říjnu uvedli, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.
Američtí vědci pak předloni uveřejnili studii, podle níž den po zavedení letního času se o 25 procent zvyšuje počet srdečních záchvatů. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubylo. Studie ale také uvedla, že s jistotou příčiny růstu či poklesu infarktů po změnách času nemůže určit.
