Je to paradoxní. Řecká vláda sice zvyšuje výtěžek z daní a snaží se dát do pořádku pošramocený bankovní systém, zároveň ale hodlá nabídnout daňové úlevy těm občanům, kteří se dobrovolně přiznají k uložení peněz v daňových rájích. O novém návrhu zákona teď politici jednají se svými věřiteli a chtějí jej co nejrychleji předložit parlamentu.
„Nemůžeme odpustit všechno, ale těm, co se zapojí, nějakou motivaci nabídneme,“ cituje agentura Bloomberg náměstka řeckého ministra financí Tryfona Alexiadise. Zveřejněná aktiva budou podle jeho slov zdaněná sazbou, jaká byla nastavená v době, kdy daný Řek k penězům přišel.
Neplatilo by to však pro všechny. „Pokud někdo v určitém roce přiznal řekněme 200 tisíc eur a uložil půl milionu, pak bude muset ten rozdíl doplatit. Navrhovaných deset až patnáct procent by nebylo v takovém případě fér, sazba musí být vyšší,“ doplňuje Alexiadis.
Daňové úniky za miliardy eur
Daňovými úniky a nezákonným obchodem přichází podle Alexiadise řecká pokladna ročně o 15 až 20 miliard eur.
Poté, co Evropa zapochybovala o tom, zda Řekové patří do eurozóny nebo ne, se Atény snaží uchlácholit své věřitele. Střadatelé od začátku krize totiž z řeckých bank stáhli takřka polovinu vkladů a mnoho peněz převedli právě do offshorů.
Alexiadis také uvedl, že Řecko uložilo údajným daňovým podvodníkům, kteří se ocitli na seznamu hříšníků Mezinárodního měnového fondu, pokutu ve výši celkem 200 milionů eur. Tato tabulka, pojmenovaná po někdejší francouzské ministryni financí a současné šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardové, obsahuje jména majitelů bankovních účtů u pobočky HSBC v Ženevě.
Množství daňových úniků je v Řecku pořád dosti vysoké, daně se ovšem podle náměstka ministra financí Alexiadise vládě daří vybírat podle stanovených cílů. Politici ještě plánují zvýšit daň z příjmů a daň z příjmů z pronájmu, jak se na tom dohodli minulé léto s věřiteli, kterými jsou Evropská centrální banka nebo už zmíněný Mezinárodní měnový fond.
