„Podpoříme to, aby naši spoluobčané, kteří dlouhodobě nepracují, neztráceli pracovní návyky a i většinová společnost, která každodenně pracuje, bude vidět snahu státu vrátit občany do pracovního procesu a zařídit, aby nežili na úkor ostatních,“ řekl při obhajobě návrhu senátor Miloš Vystrčil z ODS.
Zvýhodněni by byli ti uchazeči o zaměstnání, kteří by byli ochotni odpracovat aspoň 20 hodin veřejné služby měsíčně. Budou si moci k existenčnímu minimu přivydělat další částku. Jejich rozhodnutí bude dobrovolné.
Dříve mohly úřady práce nezaměstnané posílat na veřejnou službu pod hrozbou sankcí, že jinak přijdou o podporu a budou si muset platit i pojištění. Ústavní soud tuto část reformy vlády Petra Nečase zrušil. Veřejná služba ale zrušena nebyla.
Klíčové je zachování pracovních návyků lidí bez práce
Návrh podpořila poslankyně Jana Pastuchová z hnutí ANO. „Jsem osobně dlouhodobým zastáncem návrhu veřejné služby v podobě, která tady už jednou byla, tedy s finanční motivací, ale samozřejmě na dobrovolné bázi. Vedla jsem na toto téma diskusi s mnoha starosty a dalšími představiteli měst a obcí, kteří po veřejné službě přímo volají,“ řekla Pastuchová. Za zásadní moment považuje zachování pracovních návyků u lidí, kteří nemohou dlouhodobě najít práci a přitom jsou způsobilí pracovat.
Pastuchová navrhla, aby nejméně 35 procent a nejvýše 65 procent přiznaného příspěvku na živobytí bylo lidem v nouzi vypláceno formou poukázek na zboží, aby dávky neskončily například v hracích automatech nebo je nezaměstnaný nemohl utratit za alkohol a cigarety.
Lidem, kteří by přijali veřejnou službu, by mohly být hrazeny náklady na dopravu, které by s veřejnou službou měli, až 300 korun měsíčně. Zuzana Kailová z ČSSD přišla v pátek s tím, že by mělo být odstupňované finanční ohodnocení nezaměstnaných, kteří přijmou veřejnou službu při 20, 30 či 40 hodinách měsíčně. A po jejích slovech část Sněmovny, včetně ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, zatleskala.
„Kdo bere pomoc od státu, neboli od ostatních daňových poplatníků a od společnosti, a může pracovat, ten pracovat má,“ řekl k návrhu předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Vyjádřil přání, aby Sněmovna návrh neodkládala a rychle ho schválila, čemuž pak přitakali jeho kolegové tím, že nikdo nebyl proti zrychlenému schvalování zákona. Ze 113 přítomných poslankyň bylo pro zkrácené jednání 108, nikdo proti.
