Roundup však obsahuje látku glyfosát, která je podezřelá, že způsobuje rakovinu. Její stopy se podařilo prokázat například v chlebu nebo pivu. Koncem června vyprší povolení pro používání glyfosátu v Evropské unii. Mezi spotřebitelskými organizacemi a zemědělskou lobby se rozhořel boj o to, zda herbicid získá licenci na dalších patnáct let. Evropská komise by měla rozhodnout v polovině května.
Pro Komisi to přitom není nijak jednoduchý úkol, a to nejen kvůli silnému lobbistickému tlaku ze strany odpůrců i zastánců kontroverzní chemikálie. S údajnými karcinogenními účinky glyfosátu to totiž není zdaleka tak jasné.
Studie o dopadech výrobku se rozcházejí
Komise má k dispozici dva zcela protichůdné posudky, ve kterých jde o zdánlivé slovíčkaření. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) loni oficiálně zařadila pesticid na seznam „pravděpodobně karcinogenních“ látek do takzvané skupiny 2A. Ta obsahuje řadu chemikálií, vedle nich však také třeba červené maso.
Přípravek na hubení plevelů Roundup
Jen o pár měsíců později přišel Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se zcela protichůdným posudkem. Glyfosát podle něj nejspíš karcinogenní není.
Odpověď na otázku, zda je, či není látka rakovinotvorná, bude mít značný dopad na miliardový byznys. V jeho čele stojí americký gigant Monsanto, který látku v sedmdesátých letech vyvinul.
„Každá z institucí hodnotila glyfosát z jiné perspektivy. Je velký rozdíl v tom, zda se posuzuje nebezpečí, nebo riziko. Řeknu to na příkladu: Beru léky a vím, že pokud si jich vezmu více, mohou být nebezpečné. Jiná otázka však je, jak vysoké je riziko, že něco takového udělám. Podobné je to u glyfosátu,“ vysvětlil pro iDNES.cz rozdíl ve výsledných stanoviscích komisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis, do jehož kompetence problematika spadá.
Debata se nyní točí kolem důvěryhodnosti posudků svědčících ve prospěch látky. Kritici požadují zveřejnění kompletních podkladových studií, které EFSA využil. Podstatná část totiž zůstala s odkazem na obchodní tajemství neveřejná.
Andriukaitis proto vyzval výrobce glyfosátu, aby studie poskytli aspoň k nahlédnutí. Nebyly by tedy dostupné na internetu, ale zájemce o jejich studium by si je musel přijet osobně prostudovat.
Jasno nemá ani Česko
Konečný verdikt nechtěl Andriukaitis předjímat, podle něj bude záviset na stanoviscích jednotlivých členských států. Evropský parlament se už vyslovil pro prodloužení povolení, avšak pouze na sedm let místo zvažovaných patnácti.
Rozpolcenost ve vztahu ke glyfosátu se přitom netýká jen nadnárodní úrovně. České ministerstvo zemědělství už sdělilo, že se bude řídit podle stanoviska EFSA. Resort přitom ve svém vlastním Národním akčním plánu ke snížení používání pesticidů z roku 2013 uvádí, že „má prokazatelné negativní účinky na zdraví lidí“.
I bez definitivního verdiktu o vlivu na lidské zdraví však probíhající debata vyvolala v řadě zemí odpor ze strany spotřebitelů. Například řetězec s potřebami pro kutily Hornbach vyřadil ze všech svých prodejen včetně Česka výrobky obsahující glyfosát, včetně nejpoužívanějšího Roundupu. „Všechny tyto produkty jsme nahradili šetrnějšími přípravky na biologické bázi,“ uvedl Daniel Brychta, specialista Hornbachu z oddělení zahrady.
Německá spotřebitelská organizace Umweltinstitut München zase zjistila zbytková množství glyfosátu ve čtrnácti nejoblíbenějších německých pivech. Látku obsahovaly všechny vzorky, které organizace testovala.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce podle mluvčího Pavla Kopřivy nic podobného nezaznamenala. Na glyfosát se ani zvlášť nezaměřuje. Jeho spotřeba v Česku přitom dnes tvoří zhruba pětinu spotřeby přípravků na ochranu rostlin.
