„Chci vytvořit ‚Britcarsko‘,“ řekl v prosinci 2012 tehdejší londýnský starosta a přední odpůrce EU Boris Johnson. Jeho vizí bylo, že se Británie a Švýcarsko stanou zakládajícími členy nové aliance mimo Evropskou unii. Tato aliance by mohla podle Johnsona těžit z volného obchodu s eurozónou a mít své slovo v jednáních o obchodních dohodách, nemusela by se ale podílet na dalších integračních opatřeních EU.
Od té doby je mnoho dalších příznivců brexitu přesvědčeno, že švýcarský model slibuje úspěšnou budoucnost, v níž budou země mimo EU prosperovat, budou libovolně uzavírat dohody o volném obchodu a budou si kontrolovat své hranice. „Švýcarsko nám ukáže cestu, když opustíme EU,“ napsal britský bulvární deník The Sun, který vystupuje proti EU.
Švýcarský veřejnoprávní server Swissinfo si proto položil otázku, jestli by tento model Britům vyhovoval. „Ne, švýcarský model se pro Británii z různých důvodů nehodí,“ říká Hugo Dixon z novinářské platformy InFacts, která vznikla s cílem udržet zemi v EU. „Stejně jako pro Švýcarsko je i pro Británii finančnictví nejdůležitější hospodářský sektor. Jako člen EU může Británie nabízet finanční služby na celém území EU, aniž by musela vytvářet pobočky v zemích jako Francie, Německo nebo Itálie,“ řekl Dixon.
Švýcarsko podle něj žádalo o stejné zacházení, ale nezískalo ho. „Zčásti i kvůli tomu řídí velké švýcarské finanční domy své investiční bankovnictví z Londýna. Pokud by nyní Británie získala stejnou dohodu s EU jako má Švýcarsko, museli by Britové část svého finančního sektoru přestěhovat na kontinent nebo do Irska,“ řekl.
Miliardové škrty a růst daníStoupenci setrvání Británie v EU eskalují svou kampaň |
„Švýcarští finanční zprostředkovatelé mohou vést obchody v EU jen s pomocí poboček v EU. Kvůli tomu přichází Švýcarsko o pracovní místa, o vytvářenou hodnotu i o daňové příjmy,“ upozornila už v roce 2009 švýcarská vláda.
Další kámen úrazu pro příznivce brexitu je imigrace. Mnozí chtějí ukončit volný pohyb osob, jednu ze základních svobod EU, a nenechávat si od Bruselu předepisovat, kdo smí přicestovat a kdo ne. Háček je ale podle Dixona v tom, že nyní je prakticky nemožné získat plný přístup na vnitřní trh bez přijetí volného pohybu osob. „Švýcaři musí souhlasit s volným pohybem osob mezi Švýcarskem a EU. To rozhodně neodpovídá představám euroskeptiků v Británii,“ řekl.
Dále vycházejí euroskeptici z toho, že v případě brexitu by EU nabídla Británii podobnou dohodu, jakou s ní má Švýcarsko. Švýcarsko však nyní působí unii velké bolesti hlavy a nezdá se pravděpodobné, že by EU měla chuť zadělat si na stejné problémy s Británií.
„Kromě toho je také v EU velký odpor proti tomu, aby se s Británií po jejím odchodu zacházelo v rukavičkách. EU bude velmi usilovat o to, aby Británie z odchodu nevyklouzla snadno a nenabídne jí žádnou výhodnou dohodu, protože by to mohlo vést další státy EU ke vznášení vlastních speciálních požadavků, což by vedlo k rozpadu celé unie,“ uvedl Dixon.
Norsko: EU rozhoduje a my čekáme na chodbě
Příznivci odchodu Británie z EU často uvádějí jako modelový příklad i Norsko, které odmítlo členství v Evropské unii ve dvou referendech v letech 1972 a 1994. Země však přitom zůstává těsně s unií spjata svým členstvím v Evropském hospodářském prostoru (EHP).
Zatímco EHP umožňuje pěti milionům obyvatel Norska přístup na lukrativní evropský vnitřní trh s 500 miliony spotřebiteli - do Evropské unie míří 80 procent norského exportu a přichází z ní 60 procent norského dovozu - nedává jim možnost hlasovat při stanovování pravidel obchodu. V Bruselu musejí Norové opustit jednací sál, když se přijímají klíčová rozhodnutí, která vyžadují souhlas všech 28 členských států.
„Čekám na chodbě, zatímco uvnitř diskutují ministři školství (na oběd se k nim připojit můžu),“ připomněl server The Local tři roky staré stesky norského ministra školství Torbjörn Röe Isaksen.
Podporujete vystoupení Velké Británie z EU?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 23. června 2016. Anketa je uzavřena.
Naopak to přitom takhle nefunguje: od vzniku Evropského hospodářského prostoru v roce 1994 bylo do norské legislativy začleněno asi 10 000 zákonů EU, z nichž polovina je stále v platnosti.
„Odpůrci vstupu do EU v roce 1994 zvítězili, ale od té doby zaznamenali řadu ztrát ... integrační proces totiž probíhá automaticky, jelikož jsme součástí rozvíjejícího se vnitřního trhu. A žádné nové referendum na toto téma se nečeká,“ uvedl Öivind Bratberg, který je expertem na evropské záležitosti na univerzitě v Oslu.
Stejně jako Island a Lichtenštejnsko, které jsou také členy EHP, Norsko může uplatnit právo veta a postavit se proti evropským nařízením, ale kvůli obavám z následků ho nikdy nevyužilo. Co se týče financí, je Norsko zcela jasně přispěvatelem do evropského rozpočtu; pro období 2014-2021 bude tato částka dosahovat 391 milionů eur ročně.
Mezi několik málo oblastí, kde si Norsko udrželo nezávislost, patří zemědělství a rybolov. Další obory jsou ale v jiné situaci. „Řídíme se podstatně více evropskými než norskými pravidly,“ říká Lars Tomasgaard, výkonný ředitel firmy Nordox. „Veškerá pravidla, která se týkají ochrany zaměstnanců, registrace výrobků, jsou určována pravidly v EU. Jsou věrnou kopií evropských pravidel,“ dodává.
Největší problém, kterému čelí společnost Nordox, specializující se na prostředky proti plísním a houbám a protinánosové barvy, je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), o němž v současné době Washington a Brusel jednají. Norsko stále neví, jestli bude rovněž součástí dohody.
Pokud budou na základě dohody zrušena cla v transatlantickém obchodu, evropští konkurenti Norska budou moci přicházet na severoamerický trh s levnějšími výrobky a zvýší se také severoamerická konkurenceschopnost v Evropě, říká Tomasgaard.
Totéž se týká norského lososa, což je jeden z hlavních vývozních artiklů Norska. Ten by po uzavření dohody výrazně ztratil na druhé straně Atlantiku konkurenceschopnost v porovnání s lososy ze Skotska, Dánska či Faerských ostrovů.
Americký prezident Barack Obama říká, že Británie by měla zůstat v Evropské unii, a Oslo souhlasí. „Norská vláda se rovněž domnívá, že by měla Británie v EU setrvat. V těchto dnech Evropa čelí spoustě problémů, ať už je to migrace, klimatické změny či vytváření nových pracovních míst. Je zapotřebí více spolupracovat v inovacích a výzkumu... To si žádá jednotnější Evropu,“ prohlašuje norská ministryně pro evropské záležitosti Elisabeth Aspakerová.
Skandinávští euroskeptici, kteří podporují brexit, rovněž zrazují Brity, aby se vydali ve stopách Norska. „Evropský hospodářský prostor je lepší než členství v Evropské unii. Ale kdyby bylo po mém, volila bych bilaterální dohodu, protože jako člen EHP musíme přijímat některá evropská pravidla a vliv EU je podle mého názoru příliš silný,“ uvedla Kathrine Klevelandová, která stojí v čele norské lobbistické skupiny „Ne Evropské unii“.
Klevelandová přitom konkrétně poukázala na pravidla týkající se volného pohybu pracovníků, který patří rovněž mezi hlavní stížnosti stoupenců brexitu.
Expert na evropské záležitosti na osloské univerzitě Bratberg považuje vyzdvihování norského modelu jako příkladu pro Británii za „obrovské nedorozumění“. „Pro Británii by to prostě nefungovalo. Víc problémů by to vytvořilo, než by jich bylo vyřešeno. Britové by ztrátou členství sice získali oficiálně nezávislost, ale za cenu obrovské ztráty demokracie,“ řekl.
