Připravovaný zákon uloží všem obcím povinnost zajistit na svém území cenově dostupné bydlení pro nejchudší. „Připadá mi šílené, že Česká republika takový zákon ještě nemá. Není moc zemí v Evropě, který by ho neměly. Slibuji vám, že za zákon budu bojovat,“ prohlásila ve čtvrtek odpoledne na pražském Andělu Marksová.
Kromě ní se setkání účastnily asi tři desítky lidí v bytové nouzi, kteří v posledních měsících zformovali tři skupinky v Praze, Brně a Ostravě lobbující za zmíněný zákon. Přítomní se občerstvovali pohoštěním, které připravily kuchařky bez domova.
V azylových domech v Česku žije na deset tisíc lidí. Zhruba sto tisíc osob bydlí v ubytovnách. Několik tisíc dalších je pak bez přístřeší na ulici.
„Včera jsme se domluvili s ministerstvem pro místní rozvoj, že financování sociálního bydlení bude rozdělené mezi naše dva rezorty. Detaily se budou ještě vyjasňovat,“ uvedla Marksová pro iDNES.cz.
Řada obcí už v současnosti sociální bydlení svým občanům poskytuje. „My zákon děláme kvůli těm obcím, které nechtějí, aby musely. Když se nacházíte v obci, která má pocit, že se o vás starat nemusí, když máte problémy s bydlením, tak je to špatně. Ministerstvo obce nemůže donutit,“ řekla ministryně.
Přítomné vyzvala, aby zákon dál aktivně podporovali, jelikož jeho prosazení nebude snadné. V Poslanecké sněmovně má řadu odpůrců. Ke koncepci měly výhrady opoziční strany či svaz měst a obcí. Na sociální bydlení však nemají stejný pohled ani koaliční strany. „V každé debatě se setkávám s argumentem, že sociálně slabí přijdou do bytu, nic nezaplatí, zničí ho a jdou dál. Všichni si promyslete, jak na to reagovat. Toho se i obávají obce. Je na vás maximálně pracovat na tom, aby se tyto věci neděly,“ řekla Marksová.
Tři stupně bídy
K zajištění cenově dostupných bytů pro nejchudší Čechy se vláda zavázala loni na podzim, když schválila koncepci sociálního bydlení (více čtěte zde). Nutné však je ještě přijmout zmíněný zákon. Na jeho podobě Marksová spolupracuje především s ministryní Karlou Šlechtovou (ANO) a Jiřím Dienstbierem (ČSSD).
Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Nejtěžší případy by dostaly krizové bydlení. Dalšími stupni obydlí pak bude sociální byt a dostupný byt. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmu.
Kolik procent bytů by obce měly na sociální bydlení vyčlenit, ale zákon nestanoví. Rozhodovat bude potřebnost.
Podle původních vládních plánů měla norma o sociálním bydlení platit od ledna příštího roku. Přípravy se ale opožďují. O pravidlech nového systému mají vládní strany rozdílné představy. Realističtější datum je proto nyní začátek roku 2018. Vláda by měla paragrafy začít projednávat na přelomu října a listopadu. Pak by předlohu měla dostat Sněmovna.
„Doufáme, že se příprava zákona nebude dále zdržovat, a že se zákon během podzimu schválí. Situace je neudržitelná, počet lidí na ulici a na ubytovnách neustále vzrůstá. Do nepříznivé situace se dostává i stále více seniorů a dětí. Tento návrh je první v historii, který by situaci komplexně řešil,“ řekl Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení.
Armáda spásy uzavírá smlouvy s radnicemi i soukromníky
K přijetí zákona vyzvala opakovaně Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje organizace a akademiky. Představitelé Armády spásy věří, že se normu podaří „dotáhnout do konce“.
Armáda spásy má už nyní dvě stovky sociálních bytů. Smlouvu uzavírá s radnicemi i soukromníky, sama pak byty pronajímá potřebným. V prvních letech jim poskytuje pomoc. Po čase lidé situaci zvládají sami, smlouvu s vlastníkem obvykle přebírají. „V azylových domech v podstatě řada lidí bydlí, protože nemá kam jít,“ uvedl národní ředitel programu sociálních služeb Armády Spásy František Jan Krupa.
Průzkum mezi 550 obyvateli azylových domů Armády spásy ukázal, že dvě třetiny klientů by mohly s podporou sociálních pracovníků žít v běžných bytech a udržet si je. „Náklady za pobytovou službu musí platit stát, zatímco v bytě si lidé platí nájemné sami. Mají daleko větší šanci si najít a udržet práci než v ubytovně či azylovém domě. Většina tak může i vypadnout ze systému dávek. Platí se jen doprovodná sociální práce,“ uvedl Krupa.
Dodal, že i majitelům se vyplatí neobsazené byty zaplnit i za regulovanou cenu. Od Armády spásy mají navíc záruku, že se místo bude udržovat a nezničí se.
