U plateb či směn ve výši sto eur, sto dolarů a tisíc kun se šplhají rozdíly mezi jednotlivými možnostmi až ke stokoruně. Server iDNES.cz to zjistil průzkumem u jednotlivých bank a při návštěvě náhodně vybraných směnáren ve všech krajích. Srovnání deseti bank najdete v grafice.
Pokud klient mBank platí nákup za 100 eur kartou, strhne se mu z účtu o 29 korun víc než těm, kteří mají účet u Zuno. Největší banky se v porovnání umístily přibližně uprostřed.
Výraznější jsou rozdíly při platbě sta amerických dolarů. Nejpříznivější jsou přepočty u Air Bank a Equa bank. Na druhém konci je opět mBank, u níž je stodolarová platba o osmdesát korun dražší.
U plateb v řádu stovek dolarů – třeba za hotely nebo půjčení auta – šplhají rozdíly do stovek korun. Přinejmenším stejně jako platby, ale kvůli poplatkům často víc, stojí i výběr z bankomatů v zahraničí.
Levnější než platby kartou jsou u eur a dolarů zpravidla také výměny v hotovosti v kamenných nebankovních směnárnách. U eur dokonce platí, že většina z náhodně vybraných směnáren byla levnější než nejlevnější platba kartou.
Rozdíl mezi nejlevnější směnárnou a nejdráže zaúčtovanou platbou kartou pak činí na stovce eur téměř 80 korun, na stovce dolarů bezmála 100 korun.
Banky: Může za to Brusel
Proč tomu tak je? Banky svádějí situaci na evropskou regulaci. „Důvodem je nařízení Evropského parlamentu a Rady o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce, které způsobilo dramatický pokles výnosů na straně vydavatelů karet,“ tvrdí mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Jak jsme na to přišli?Přehled srovnává, jaká částka se reálně strhne klientovi banky za platbu kartou v cizí měně - konkrétně za platbu ve výši 100 eur, 100 dolarů a 100 kun. iDNES.cz banky požádal o vzorec, jakým si klienti mohou tuto částku vypočítat. Ten zpravidla zahrnuje kurz karetní společnosti a kurz „deviza prodej“ podle aktuálního kurzovního lístku konkrétní banky. Některé banky klientovi účtují i poplatek karetní společnosti, jiné se s ním vyrovnávají jiným způsobem. Zúčtovacím dnem byl letošní 14. červenec. Posléze jsme výpočty kontrolovali se zástupci bank a případně se dotazovali na důvody zjištěných nesrovnalostí. Téhož 14. července také pro srovnání redaktoři iDNES.cz navštívili jednu náhodně zvolenou směnárnu v každém kraji. Kurz směnárny tedy nepředstavuje průměr všech směnáren v daném městě. |
Na mysli má loňské zastropování mezibankovních poplatků, tedy podílu, který si banky vydávající karty berou od obchodníků z každé transakce jejich klientů. Nyní je to u debetních karet až 0,2 procenta, předtím běžně okolo 1 procenta.
Tento výpadek některé banky převedly na klienty. V případě plateb kartou v zahraničí se to pozná právě na dražším přepočtu. Například Česká spořitelna nebo mBank nyní nechávají klienty hradit i konverzní poplatek, který se projeví u převodu na jiné měny než euro (v tomto průzkumu jde o dolary a kuny).
Ostatní měny nejprve svými kurzy převádějí karetní společnosti (Visa a MasterCard) na eura, výslednou částku pak bankám prodražují o smluvený poplatek. Teprve výsledek banky svým kurzem „deviza prodej“ převádějí z eur na koruny. Stejně jako všechny převody z eur tak mají tuto část plně v rukou.
Kvůli tomu se také někdy liší zaúčtovaná částka stejných plateb klientů stejné banky, pokud využívají rozdílné karty – MasterCard, nebo Visa.
V kunách karty vedou
Jediná ze sledovaných měn, ve kterých platby kartou jednoznačně porážejí směnárníky, jsou kuny. Platí to téměř ve všech příkladech. I tady jsou ale výrazné rozdíly. Karetní transakce ve výši tisíc kun například vyjde v mBank o necelou stokorunu víc než v AirBank.
Tip: účet v cizí měněDalší možností, jak ve finále zlevnit platby kartou v zahraničí je pořídit si u české banky účet vedený v zahraniční měně. Tato varianta je sice výrazně komplikovanější (v porovnání s jednorázovou platbou nebo směnou ve směnárně), ale může být výhodnější. Nutné je k tomu mít účet i kartu bez poplatku. Klíčové je potom dostat na například eurový účet eura. Předpokládáme-li, že jeho majitel dostává výplatu v korunách, musí si je nějakým způsobem převést. Pokud by to udělal transakcí v rámci banky, byl by opět použit kurz banky „deviza prodej“ a vyšlo by to nastejno jako platba v zahraničí. Jak popsal redakci na základě svých zkušeností čtenář Bohumil, lze k tomu ale využít služeb specializovaných devizových obchodníků jako jsou Roklen, Creditas nebo Akcenta. Ti s využitím sítě účtů dovedou po dohodě s klientem převést eura na požadovaný účet za výhodnější kurz, než nabízí banky. Tím pádem je výhodná i následná platba kartou vydanou od tohoto účtu. Tato metoda se ale vzhledem k vynaložené námaze vyplatí spíše pro lidi, kteří do zahraničí, kde se platí konkrétní měnou (ať už USA nebo Eurozóny) jezdí častěji a utrácejí vyšší částky. |
Kuny jsou navíc jedinou měnou, kde se může vyplatit směnit hotovost raději v bance než ve směnárně.
V této disciplíně vyniká Česká spořitelna, jež se jinak v porovnání s ostatními finančními ústavy drží na chvostu. Klíčový kurz „valuty prodej“ mají sice u kuny některé banky lepší, pro spořitelnu ale ve finále hraje to, že si za transakci od června do konce září neúčtuje poplatek. Tisíc kun v hotovosti tak ve spořitelně vyšlo na 3 720 korun – tedy stejně jako v nejlevnější navštívené směnárně.
Rozdíly mezi bankami panují také v tom, jak si může klient zjistit, kolik se mu za zahraniční platbu reálně strhne. Jednoduché je to zpravidla u eur, neboť stačí pohled na aktuální kurzovní lístek banky. Kurzem „deviza prodej“ je poté třeba vynásobit částku uhrazenou v cizí měně.
U některých bank lze jednoduché pravidlo aplikovat na všechny měny v kurzovním lístku. U jiných (zpravidla těch dražších) musí klient přepočítat celý proces včetně převodu karetní společnosti.
„My jsme se už na začátku rozhodli dělat služby pro klienty jednoduché a srozumitelné. Při platbě kartou nebo výběru v zahraničí tak jasně vědí, jakým kurzem jim peníze přepočteme,“ vysvětluje strategii Air Bank mluvčí Vladimír Komjati. Na druhou stranu Air Bank, stejně jako další nové a menší banky, například vůbec neumožňuje výměnu hotovosti na pobočkách.
