„Aktivním osobám bude možné dávky zvýšit a méně aktivním či neaktivním osobám zase naopak snížit, nebo dokonce odejmout,“ uvedlo ministerstvo práce na dotaz MF DNES, jak by opatření na motivaci nezaměstnaných přijmout zaměstnání fungovalo.
Konkrétně – kdo by se snažil, dostal by až 3 710 korun včetně příspěvku na dopravu. Kdo vůbec, dostal by 2 200 korun. A pokud by s úřady při hledání práce odmítl spolupracovat, o dávku by dokonce přišel úplně.
Pravidla pro veřejnou službu však nemají být tak přísná jako za exministra Jaromíra Drábka, kdy se jí přezdívalo nucené práce a povinností bylo odpracovat až dvacet hodin týdně a zadarmo. Jinak hrozilo vyřazení z evidence úřadu práce a stop dávkám. To zrušil na základě stížnosti ČSSD Ústavní soud v roce 2012.
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na jejich celkovém počtu se už tři roky drží nad čtyřiceti procenty. Ministerstvo práce v čele s Michaelou Marksovou (ČSSD) se na lidi na dávkách chystá zaměřit až nyní, pouhý rok před volbami.
Senátní novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vrací veřejnou službu, přitom ve Sněmovně čeká na projednání už přes dva roky. „Zákon mohl být dávno schválen. Sociální demokracie o něm nechtěla moc slyšet, ve výboru to protahovala, přerušovala,“ říká poslankyně Markéta Adamová (TOP 09), která je zpravodajkou novely.
Kromě tohoto opatření má nezaměstnané dostat do práce také zpřísnění podmínek pro přivýdělek, zvýšení minimální mzdy či nová pravidla pro lidi v exekuci – ti se práci kvůli zabavování peněz vyhýbají.
Může se hoditHledáte práci? Hledejte na správném místě - jobDNES.cz |
Podle ekonoma Daniela Münicha ministerstvo neumí skupině dlouhodobě nezaměstnaných pomoci, protože pořádně neví, kdo to je. „Z analýzy ministerstva nezjistíme, jaké mají ti lidé obor a vzdělání, věk, poslední profesi a případně zdravotní či jiné znevýhodnění,“ říká.
