„Stravenky postupně ztrácejí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány,“ uvedl prezident AHR Václav Stárek.
Původně měly být stravenky formou podpory stravování zaměstnanců, primárně v provozech veřejného stravování. Skutečnost je však taková, že stravenky jsou běžně a ve velkém akceptovány maloobchodními prodejnami, nakupují se za ně potraviny pro domácnost, ale lze za ně pořídit i jiné zboží, někdy včetně alkoholu a cigaret, uvedla AHR.
Zhruba 60 procent restaurací by pak bylo pro zpřísnění podmínek využití stravenek, tedy zúžení jejich platnosti jen na odběr jídla v rámci veřejného stravování. Snahu o omezení údajného zneužívání stravenek podpořila i Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS), která sdružuje vydavatele jídelních kuponů.
Vydavatelé stravenek to vidí jinak
Podle ní výsledky ankety mezi restauratéry neodpovídají předchozím studiím. Poukázala přitom na průzkum, který pro ni v roce 2014 uskutečnila PPM Factum. Podle něho by 53 procent uživatelů stravenek zcela přestalo chodit na obědy nebo by je omezilo v případě zrušení podpory zaměstnaneckého stravování. Ze stejného průzkumu také vyplynulo, že až 31 procent tržeb v době oběda tvoří v restauracích právě stravenky.
Kromě zneužívání stravenek restauratérům vadí vysoké provize, které si strhávají jejich vydavatelé. Provize se pohybuje na úrovni až šesti procent a to za celou trženou částku, tedy včetně DPH. Následně je při jejich výplatě účtován restauracím administrativní (manipulační) poplatek a navíc podnikatel opět odvádí DPH z proplacené částky. Konečný náklad na stravenky tedy může podle AHR u restaurací činit až deset procent z celkové hodnoty stravenky.
AHR ČR je největší profesní asociace v hotelnictví a restauratérství a sdružuje zhruba 1 100 restaurací včetně hotelových. Průzkumu týkajícího se využívání stravenek se zúčastnilo 200 jejích členů.
