Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění, který provedla agentura TNS Aisa na vzorku 600 podniků začátkem srpna pro jednoho z dodavatelů pokladních systémů.
Dvě třetiny nepřipravených restauratérů plánují nechat pořízení systému na poslední chvíli. V letní sezóně se totiž nechtějí touto novou povinností zabývat. Zbylá třetina hodlá řešit otázky EET v horizontu příštích týdnů či několika měsíců.
Do průzkumu se zapojili zástupci malých a středních podniků ze segmentu hotelů a restaurací v celé republice. V drtivé většině šlo o provozy o velikosti do 24 zaměstnanců, nejvíce respondentů bylo z Prahy (12 procent).
Byznys kolem EET
V miliardovém byznysu (více čtěte zde) kolem povinného zavedení elektronické evidence tržeb se točí řada firem. Například značka EET1, jejíž provozovatel si nechal průzkum zpracovat. Její nabídka začíná na 3900 korunách (včetně DPH) za software a malou termotiskárnu, k tomu je třeba ovšem počítat s měsíčním paušálem 400 korun za služby, servis a zálohování dat. Připojení k internetu si bude muset obchodník ale zřejmě zajistit sám.
EET přehledně |
Firma se pyšní tím, že její spolumajitel, Klaus Hornitschek, je zakladatelem nejúspěšnějšího výrobce pokladních systémů na chorvatském trhu Fiskal 1 a je také autorem softwaru pro evidenci.
Výrobci pokladních systémů se snaží vejít s pořizovací cenou za nejjednodušší pokladní systém do pěti tisíc korun - to je částka, kterou si mohou obchodníci v prvním roce evidence odečíst jako úlevu z daně ze zisku. Tím ale náklady podnikatelů na evidenci nekončí - platit budou muset za připojení k internetu a také měsíční paušály za údržbu nakoupeného softwaru.
Právě z Chorvatska pochází model on-line evidence tržeb zaváděný u nás od 1. prosince letošního roku. Jako první přijdou na řadu ubytovací a stravovací zařízení - hotely, penziony, restaurace, hospody, jídelny, bufety ale třeba i cukrárny nebo kterékoliv podnikání, kde zákazníkům prodávají i malé občerstvení - například kadeřnice či kosmetičky (více čtěte zde).
Jak budou vypadat účtenky po zavedení EET:
