Vitásková tvrdí, že na zavedení nového tarifního systému, který měl přinést výrazné zdražení pro odběratele elektřiny s malou spotřebou, například chalupáře, je ještě čas. Úřad totiž chce návrh kompletně přepracovat.
Nově by se nemělo vycházet z velikosti jističe, jak se původně plánovalo. „Shodli jsme se na tom, že jistič je jen bezpečnostní prvek,“ říká Vitásková. Má ho totiž nahradit nový parametr, o němž Vitásková mluví jako o „soudobosti“. Ta ukazuje, kolik spotřebičů nárazově domácnosti skutečně využívají a kdy je zapínají.
Chalupářů, kteří síť využívají jen příležitostně, by se tak nová úprava prakticky nedotkla.
Nová pravidla mají navíc podle Vitáskové platit až ve chvíli, kdy bude mít více než 30 procent malých odběratelů vlastní zdroj. Navíc by je nezaváděla dříve, než s ním budou zkušenosti z dvou třetin zemí EU a než budou v Česku zavedeny chytré sítě, které umožňují optimalizovat využívání energie.
Speciální tarif pro samovýrobu
Původní návrh, který úřad společně s dalšími experty dva roky připravoval, vycházel z toho, že v roce 2040 si bude 60 procent malých odběratelů vyrábět elektřinu doma.
„Ta představa, že si téměř každý bude vyrábět elektřinu sám, je nereálná. Neříkám, že to někdy nenastane, ale nepůjde to tak rychle. Dnes si vyrábí elektřinu jen půl procenta odběratelů na nízkém napětí,“ říká Vitásková.
Úřad však přeci jen nějaké změny chystá. Od roku 2018 chce zavést speciální tarif právě pro odběratele, kteří si budou elektřinu vyrábět sami. Třeba z panelů na střeše. O konkrétní podobě nyní úřad jedná s asociacemi.
„Decentrální výroba by měla platit nějaký poplatek v rozumné výši. Takový, aby je to nenutilo k odpojení od sítě. A zároveň, aby síť mohli používat jako bezpečnostní zálohu, když se jim vše pokazí,“ říká. Nemuseli by si tak pořizovat - zatím nákladné - baterie pro skladování přebytků vlastní energie.
