Sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve čtvrtek prohlásil, že banka neukončí devizové intervence dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. „Neuvažujeme o možném scénáři, že bychom předsunuli exit do prvního čtvrtletí. To je po dnešním rozhodnutí vyloučeno,“ uvedl Rusnok. Proti dřívějším oficiálním výrokům tak vlastně bankéři posunuli konec slabší koruny nejméně o tři měsíce.
Není to poprvé, co strážci ekonomiky svůj závazek - tedy držet korunu na uzdě, aby příliš neposílila a neprotnula hranici kolem 27 korun za euro - přehodnotili. Když ho v listopadu 2013 - ještě pod vedením Miroslava Singera - spustili, mluvili o intervencích jako o dočasném opatření.
Mezi ekonomy navíc v poslední době navíc sílí přesvědčení, že centrální banka nevycouvá z intervenčního režimu ani v polovině příštího roku, ale spíše až v jeho závěru. „I nadále vidíme riziko možného odložení exitu z kurzového závazku až na konec roku 2017,“ říká například Jiří Polanský z České spořitelny.
Důvodů je víc. ČNB totiž bude pečlivě sledovat politiku Evropské centrální banky. A pokud bankéři z Frankfurtu prodlouží pumpování peněz do ekonomiky, bude se Rusnokovi a jeho kolegům závazek opouštět jen obtížně.Takový krok ze strany ECB by totiž znamenal, že evropskému hospodářství se nevede příliš dobře a že se bez finančních injekcí neobejde.
A to by také znamenalo, že se banka nedočká vytoužené inflace kolem dvou procent. Že takový scénář není nepravděpodobný ukazuje nejistota, která panuje kolem odchodu Velké Británie z EU. „Pokud by byl růst HDP v eurozóně ještě mnohem výrazněji zasažen brexitem, exit bude pravděpodobně odsunut do roku 2018,“ míní Polanský.
Nejistota visí ve vzduchu také z jiných důvodů, což odrážejí také velké výkyvy v měřených indexech důvěry mezi podnikateli ohledně budoucnosti. Evropu otřásají také turbulence ve finančním sektoru, které vedle italských bank zasáhly také Deutsche Bank. A k tomu všemu navíc čekají klíčové země eurozóny - Německo a Francii - napřesrok parlamentní volby.
Spekulanti sází na dřívější ukončení intervencí
Čtvrteční prohlášení ČNB nejspíš trochu zklamalo spekulanty, kteří větřili dřívější ukončení intervencí. A sázeli na to, že koruna posílí dříve než v polovině příštího roku. V září totiž podle odhadů na korunu útočili víc, než kdy před tím.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera musela banka během tohoto měsíce na jejich odražení vynaložit 70 až 80 miliard korun, aby zabránila posílení domácí měny. Od listopadu 2013 do konce července ČNB celkově intervenovala za zhruba 563 miliard korun.
S úrokovými sazbami včera bankovní rada nezahýbala, nechala je na historických minimech. Bankéři však následně ani nemluvili o záporných sazbách. To podle analytiků znamená, že jejich zavedení v Česku není příliš pravděpodobné.
