Z dopisu, který poslali koncem září do Vítkovic šéfové České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), čiší podráždění. Ředitelé Karel Bureš a Jan Procházka žádají Vítkovice o „záruky a věcnou argumentaci, prokazující nejen ochotu, ale i schopnost“ splnit závazky dodavatele turecké elektrárny Adularya.
Ostrý tón lze chápat: ČEB na Adularyu půjčila Turkům 500 milionů eur (13,5 miliardy korun). Půjčka měla podpořit vývoz českých technologií a celá Adularya mohla firmě Vítkovice Power Engineering (VPE) Jana Světlíka otevřít dveře na světový trh. Proto jí ČEB dala rekordní úvěr.
Teď jí hrozí rekordní ztráta. Banka Adularyi poslala 11 miliard, pak čerpání zastavila. I s úroky by jí Turci měli vrátit 15 miliard. Pokud úvěr zkolabuje, ztrátu bance uhradí exportní pojišťovna EGAP. Ale i tak škoda půjde na účet státu.
Elektrárnu, jejíž dokončení se zpozdilo oproti původním plánům skoro o tři roky, se Vítkovicím nepodařilo nastartovat. Až při nájezdu letos v únoru se ukázalo, že kotel není stavěn na nekvalitní uhlí z místního dolu, a tak Vítkovice v létě pokusy o zprovoznění elektrárny vzdaly.
Od té doby se dohadují s Turky, kdo může za chybné vyhodnocení vzorků uhlí a špatný projekt. Debatu zkomplikovala i politika. Vlastníci Audularye se údajně zapletli do vojenského puče, turecká vláda je nechala pozatýkat a jejich elektrárnu převzal státní fond. „Nový vlastník má ale pořád zájem na dokončení projektu,“ říká zdroj informovaný o jednání.
Vítkovická mluvčí Eva Kijonková ujišťuje, že Světlíkova skupina projekt dokončí. „Máme zájem i vůli,“ říká. Špatné uhlí je podle ní čistě problémem turecké strany, která se v kontraktu zavázala k dodávkám paliva příslušné kvality, takže by nápravu měla řešit na své náklady. „Navrhli jsme technické řešení, řešíme, zda projekt dokončit za dané kvality uhlí, případně úpravou uhlí i kotle. Ale rozhodnout bez investora nelze,“ říká mluvčí.
Turci chybu neuznali
Podle zdroje MF DNES, který se podílí na jednáních, Turci zatím neuznali ani to, že chyba je v uhlí, a ne v českém kotli. I odpovědnost za špatné hodnocení vzorků uhlí přenášejí na Čechy.
Jaká je tedy šance na dohodu, není jasné. „Aby ČEB nenarušila probíhající jednání, nebude situaci komentovat,“ říkají shodně zástupci ČEB i EGAP.
Bude-li třeba nakonec kotel přestavět, může to přijít až na miliardu korun. Elektrárna přitom potřebuje peníze už teď. Podle šéfa Vítkovice Power Engineering Jiřího Skuhry přijde jen zakonzervování před zimou na 32 milionů korun. VPE, která je v úpadku, má peníze sotva na výplaty, nehradí ani odvody státu. A financující banky se zdráhají do Vítkovic pouštět další peníze.
Naopak dál utahují šrouby. Nedávno Česká spořitelna zpřísnila podmínky pro čerpání kontokorentního úvěru klíčové vítkovické firmy Heavy Machinery. Žádá zvýšení objemu zastaveného majetku, jinak přiškrtí úvěrové linky o stamiliony korun.
Zhoršuje se i situace samotné firmy VPE. Jak se lze dočíst v dokumentaci v insolvenčním rejstříku, výroba běží jen v omezené míře. Firmě chybějí zakázky i kapitál.
Pokračování tureckého projektu Vítkovice nemohou ustát bez finanční podpory věřitelských bank. Tu zatím nikdo nepřislíbil. Zato se mezi bankéři debatuje o možnosti nechat dokončení projektu na jiné firmě: například inženýrské Škodě Praha Invest ze skupiny ČEZ či strojařské fabrice Doosan z Plzně.
Podle Kijonkové to nemá smysl: „Jakýkoli další dodavatel by stál před stejnými problémy jako VPE,“ říká mluvčí. Jenomže zdravým firmám banky spíš půjčí.
Na Adularyi teď do značné míry visí osud celého vítkovického holdingu. Pokud projekt zkolabuje a s ním i exportní úvěr, budou muset VPE zaplatit pojišťovně EGAP stamilionové garance. „To by položilo celou skupinu, financování jednotlivých vítkovických firem je provázané,“ varuje zdroj z bankovních kruhů.
