Obě strany se podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže zavázaly ukončit všechny soudní spory, které spolu těžařská firma a ČEZ vedly. Týkaly se ceny uhlí, které Sokolovská uhelná dodávala do tisovské elektrárny za cenu, která byla podle uhelné společnosti neoprávněně nižší, než ČEZ platil jiným dodavatelům.
Obě strany si od dohody slibují narovnání vzájemného obchodního vztahu a vytvoření podmínek pro další výrobu elektřiny a tepla z hnědého uhlí v sokolovském regionu. „Pro Sokolovskou uhelnou představuje koupě elektrárny možnost konsolidace aktivit v sokolovském regionu a využití synergií z propojení celého řetězce od těžby uhlí po dodávku tepla a elektřiny spotřebitelům,“ uvedl Kříž. Sokolovská uhelná přitom už jednu elektrárnu, paroplynovou, provozuje ve svém areálu ve Vřesové na Sokolovsku.
„Skupině ČEZ umožní prodej elektrárny Tisová soustředit se zejména na provoz zmodernizovaných elektráren Tušimice, Prunéřov a Ledvice, které jsou zásobované ze Severočeských dolů, člena Skupiny ČEZ,“ doplnil mluvčí ČEZ.
Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) dosáhla v roce 2015 zisku 383 milionů korun. Proti předchozímu roku to bylo o 250 milionů méně. Firma kvůli soudním sporům o cenu uhlí s ČEZ v posledních letech už například omezila sponzoring. ČEZ je totiž pro Sokolovskou uhelnou nejvýznamnějším odběratelem. Sokolovská uhelná chtěla po ČEZ v několika žalobách až stovky milionů korun. Spor se vedl o platnost smlouvy z roku 2006 na dodávku uhlí pro Tisovou. ČEZ podle těžařů využil svého postavení na trhu a nabídl nízkou cenu, protože Sokolovská uhelná musela podle svých závazků z privatizace vytěžit určité množství uhlí, což by bez dodávky pro Tisovou nedokázala.
Polostátní energetické skupině ČEZ loni meziročně klesl čistý zisk o osm procent na 20,5 miliardy korun. Tržby jí vzrostly o čtyři procenta na 210,2 miliardy korun. ČEZ žalovala v několika soudních sporech Sokolovskou uhelnou o stovky milionů korun za porušení smluv o dodávkách uhlí.
