Jourová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že v době, kdy je například starosta při zadávání veřejných zakázek „jednou nohou ve vězení“, by rejstřík veřejnosti nabízel rychlý způsob, jak si ověřit, jestli zakázku nedává někomu s neprůhlednou vlastnickou strukturou nebo třeba kolegovi z politiky.
Doufá proto, že se díky nové směrnici podaří členské státy přesvědčit, aby měly rejstříky veřejné. Dle aktuální verze, která prošla Senátem a zamíří k prezidentovi, dostanou přístup k rejstříku jen například soudy, policie a zpravodajské služby. O výpis budou moci žádat i osoby, které budou v rejstříku zapsané.
Ministerstvo financí se ohradilo proti informaci, která v pořadu zazněla, že bylo proti variantě plně otevřeného registru skutečných vlastníků právnických osob. „Právě naopak, bylo to právě ministerstvo financí, které vypracovalo a následně vládě předložilo variantu, aby veřejný registr skutečných vlastníků právnických osob byl veřejný. K úpravě na neveřejný přiměla jeho zpracovatele po pěti měsících projednávání Legislativní rada vlády,“ reagoval rezort financí.
Rejstříky přístupné veřejnosti schválily například Velká Británie, Francie nebo Nizozemsko. Komise tvrdí, že tím, jak je to v každé zemi jinak, vzniká nerovnovážná situace na jednotném trhu, a proto je potřeba zavést veřejnou variantu rejstříku v celé EU. Z toho důvodu se chystá už pátá novela směrnice o praní špinavých peněz.
Ředitel Transparency International ČR David Ondráčka hodnotí rozhodnutí Senátu jako promarněnou šanci. „To že to nebude rejstřík veřejný, znemožní možnost zpětné vazby od novinářů, investigativců, konkurentů,“ uvedl Ondráčka. Přijatou novelu přesto hodnotí jako krok k tomu, aby se anonymita vlastnictví dále snižovala.
