Úterní rezignace dlouholetého ředitele Budějovického Budvaru Jiřího Bočka ze zdravotních důvodů znamená pro národní podnik ránu. Boček vedl pivovar 25 let a přivedl ho k rekordní produkci i tržbám. Jen málokdo se navíc vyzná v komplikovaných známkoprávních sporech s největším světovým pivovarem Anheuser Busch InBev tak jako Boček (více čtěte zde).
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, pod jehož působnost Budvar spadá, přesto Bočkův odchod neznamená konec rozvoje pivovaru. Ministr naopak zvažuje, že by se výroba národního podniku mohla rozšířit i za hranice jihočeského krajského města, nebo dokonce za hranice České republiky.
„Chceme dál podnik rozvíjet, investujeme do zvýšení kapacity, rozšíření výrobního portfolia a případně zvažujeme i možnost rozšíření výroby mimo České Budějovice,“ řekl MF DNES Jurečka.
Čtvrtý největší český pivovar, který loni dosáhl rekordního výstavu 1,6 milionu hektolitrů, v současnosti vyrábí na absolutním maximu svých kapacit. Podle Jurečky tak v některých dnech musí výroba prémiového ležáku ustoupit levnější značce Pardál a poptávku po dvanáctce s vyšší přidanou hodnotou se nedaří uspokojit.
Ministr proto zadal dozorčí radě za úkol vypracování analýzy, která má zahrnovat i možnost akvizice nových výrobních kapacit v Česku nebo blízkém zahraničí. Tam by se výroba pardálu mohla přesunout. „Pardál můžeme vařit kdekoliv jinde, ale budějovickou dvanáctku můžeme vařit pouze v Českých Budějovicích,“ vysvětlil Jurečka.
Značky Budweiser Budvar představují celkem 85 procent produkce pivovaru, na pardál připadá zbytek. Plány nijak nesouvisí s Bočkovým odchodem oznámeným v úterý, ten se naopak na jejich zrodu podílel.
Budvar chce dobýt exotické trhy v Africe a Asii
Vedle toho v současnosti startuje modernizace a rozšíření výroby v samotných Budějovicích. Díky investici za 1,5 miliardy korun má postupně narůst kapacita pivovaru do roku 2018 o 50 procent. Ta by měla uspokojit především poptávku na nových perspektivních trzích v Asii a Africe, kde logicky panuje zájem především o známou značku Budweiser, a nikoliv o značku Pardál.
„V Evropě je Budvar už tradičně velmi silný, ale třeba do Indie vyváží objemy, které v součtu dávají jeden kamion. Je tam přitom velký potenciál k růstu a panuje tedy zájem být dynamičtější na zahraničních trzích,“ uvedl zdroj blízký Budvaru.
Najít náhradu za šéfa Budvaru nebude snadné, Boček vedl pivovar 25 let |
Export Budvaru je už dnes velmi vysoký. Pivovar vyváží do 76 zemí, do zahraničí směřuje více než polovina produkce. Spotřeba piva v Česku je sice stabilní, ale neroste. V posledních letech proto táhne tuzemské pivovarnictví nahoru stále více zahraničí. Ale protože se trendy v Evropě podobají těm českým, musí se Budvar zaměřit na trhy až za hranicemi kontinentu.
Najít odbyt pro navýšenou kapacitu bude také hlavním úkolem Bočkova nástupce. Jmenovací pravomoc je čistě v Jurečkových rukou, ten však plánuje na uvolněnou pozici vypsat výběrové řízení.
Boček odchází ke konci roku a příliš času na výběr nového vrchního státního pivovarníka proto už nezbývá. Třeba volba ředitele Lesů České republiky, dalšího důležitého státního podniku spadajícího pod ministerstvo zemědělství, trvala téměř dva roky, během kterých se ve funkci vystřídali tři ministři. Celý výběr provázely neprůhledné politické tlaky a k volbě současného šéfa LČR Daniela Szóráda se odhodlal až Jurečka.
I kdyby se však hledání ředitele Budvaru mělo protáhnout až do příštího roku, neznamená to podle Jurečky problém. Podle jeho slov by vedením dočasně pověřil někoho z nejvyššího vedení.
Konkrétní jméno nechce prozradit, ale zřejmě by se jednalo o dosavadního ekonomického ředitele Petra Žáčka. Ten podle informací MF DNES pivovar řídil už v uplynulých měsících, kdy byl Boček na dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Prodej pivovaru nehrozí, ujišťuje Jurečka
S Bočkovým odchodem se také znovu otevírá téma privatizace Budvaru a prodeje jeho nejcennějšího majetku – ochranných známek. Odcházející ředitel byl totiž vnímán jako garant uchování pivovaru ve státních rukou.
S myšlenkou na privatizaci nebo vstupu na burzu si pohrával naposledy ministr financí Andrej Babiš, podle kterého provoz pivovaru nepatří mezi úkoly, které by měl zajišťovat stát. Jurečka, ale i premiér Bohuslav Sobotka či prezident Miloš Zeman však prodej Budvaru vždy ostře odmítali.
Privatizace „rodinného stříbra“ by navíc vyvolala i velkou nevoli veřejnosti. Rok před sněmovními volbami je proto málo pravděpodobné, že by se privatizace státního podniku dostala opět na pořad dne.
