Snad každý start-up o sobě tvrdí, že chce změnit svět. Ať už slibuje firmám ušetřit díky cloudovým řešením 12 procent nákladů, nebo přichází s novou aplikací na hodnocení restaurací. Nejinak je na tom mladá společnost sedmatřicetiletého slovenského multimilionáře Marka Rosy – GoodAI, sídlící v pražském Karlíně.
Rosa se soustředí na pomyslný svatý grál kybernetiky – komplexní umělou inteligenci (Artificial Intelligence, AI). Cílem je vytvořit software, který dokáže přemýšlet a učit se stejně jako lidský mozek. Zároveň jej ale neomezují biologické limity jako lidi.
„Nejpřímější cestou k řešení těch nejobtížnějších úkolů je vyvinout komplexní AI a nechat ji, ať problémy vyřeší,“ popisuje Rosa motivaci teprve tři roky staré firmy. Rodáka z Bratislavy fascinovalo programování už odmala. Zajímaly ho hlavně dva směry – programování grafiky a právě umělá inteligence.
Marek Rosa
Vzal to postupně. Po škole se přesunul do Prahy, kde v roce 2007 založil herní vývojářské studio Keen Software House, které na trh dodalo několik úspěšných videoher (kolegové z Bonuswebu o nich psali zde nebo zde).
Z vydělaných peněz Rosa před třemi roky vyčlenil čtvrt miliardy právě na vznik GoodAI. Dnes říká, že to celé bylo součástí plánu vydělat peníze na výzkum a vývoj umělé inteligence. Podobá se tím kalifornskému miliardáři Elonu Muskovi, zakladateli automobilky Tesla, který interpretuje své podnikání jako cestu k nastartování udržitelnější společnosti poháněné elektřinou vyrobenou z decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Aktuální fáze – výroba elektromobilů – má být jen prostředkem, jak se k tomu dostat (více čtěte například zde).
Publikovali popis cesty, jak všeobecné AI dosáhnout
Rosova společnost GoodAI nedávno publikovala dva dokumenty. Prvním je tzv. framework - podrobný text shrnující přístup firmy k výzkumu komplexní AI. Druhým dokumentem je roadmapa - plán, který vypočítává, co všechno má umělá inteligence naplňovat a jakými kroky k tomu GoodAI chce dojít (framework si můžete stáhnout zde, roadmapu tady).
Mezi základními problémy, s nimiž se programátoři musí utkat, Rosa vyzdvihuje postupné učení. „Když přijdete do autoškoly a začnete jezdit, velmi vám pomáhá to, co jste se postupně na základě zkušeností naučili od dětství. Třeba že když vidíte člověka stojícího u silnice, tak si uvědomíte, že ji bude chtít přejít, a zpozorníte. Kdyby do autoškoly přišel někdo absolutně oproštěn o tyto zkušenosti, tak by ji neudělal. Stejným způsobem musíme naučit učit se software,“ vysvětluje Rosa.
Dílčích úspěchů už v GoodAI dosáhli. Vytvořili například program, který se sám – tedy aniž by do něj vložili konkrétní instrukce o pravidlech a cílech hry – naučil hrát jednoduchou videohru Pong.
Nabízí se otázka, proč by se vývoj všeobecné AI měl podařit právě třicetičlenné skupině z pražského Karlína, a ne třeba Googlu či dalším obřím hráčům, kteří na ní také pracují.
Rosa v této souvislosti argumentuje velmi sebevědomě: „Snažíme se co nejlépe nastavit milníky, abychom se k cíli dostali opravdu nejkratší cestou. Když jdeme dobrým směrem, tak nevadí, že jsme menší. Navíc nevylučuji, že až budeme vědět, jak výzkum škálovat, tým nezvětšíme.“
Mezi další výhody podle něj patří, že zatím GoodAI jede z vlastního kapitálu, a není tedy tlačena investory, aby dodala produkt na trh co nejdříve. Není ani tlačena akcionáři, aby každý kvartál vydělala víc peněz.
Budou hotovi za deset let?
O využívání AI se v poslední době mluví poměrně hodně. Jde například o chatboty v různých messengerech (třeba tom facebookovém), principy AI a strojového učení používají také vývojáři samořiditelných aut. Hodně si od ní slibuje také gigant IBM, jehož inteligentní počítačový systém Watson spoluvyvíjí i pražský tým (psali jsme zde).
„To jsou všechno ale příklady takzvané úzce zaměřené AI, tedy umělé inteligence, která se soustředí jen na určitou činnost. Je mi popravdě docela líto, že se důležitější a vzdálenější komplexní AI věnuje mnohem méně úsilí,“ říká Rosa.
Sám považuje využití tak vzácné technologie třeba v roli domácího pomocníka, o níž se rovněž mluví čím dál častěji, za svým způsobem plýtvání.
„Všeobecná AI může dokázat mnohem víc. Počítač absorbuje mnohem víc informací než člověk. A když bude schopen vytvářet a ověřovat hypotézy, tak může posouvat hranice vědy dál, než si teď dovedeme představit,“ vysvětluje. Obecně podle něj síla AI spočívá v tom, že umí efektivně nahradit lidi i v intelektuálně náročné práci. Jaké profese, kdy a jak přesně to ovlivní, si ale netroufá předvídat.
I GoodAI se nakonec podílí na rozvoji oné úzce zaměřené AI. Její vývojáři totiž kromě vlastního výzkumu poskytují konzultace pro klienty, kteří prvky AI využívají v produktech, jež uvádějí na trh. „Jednou tak snad zjistíme, že naše komplexní AI je lepší než to, co dělají ostatní, a začneme nabízet jako řešení rovnou ji,“ říká Rosa.
Kdy to bude? „Na to je strašně těžké odpovědět. Vývoj je v tomhle nevyzpytatelný. Ale i když nás nikdo vnější netlačí, chceme toho dosáhnout co nejdříve. Reálný je horizont deseti let,“ uzavírá.
