Výrazný podzimní vzestup burzovních cen elektřiny a plynu se do cen pro spotřebitele zřejmě nepromítne. Poplatky za přenos a přepravu, které se u elektřiny podílejí na celkových platbách zhruba polovinou, se budou měnit různě. S částkou na faktuře tak nakonec může nejvýrazněji zahýbat případné ztenčení zeleného poplatku, který putuje výrobcům z obnovitelných zdrojů energie.
Dodavatelé, které MF DNES oslovila, tvrdí, že s cenami pro spotřebitele na příští rok nebudou výrazně hýbat, přestože sami na podzim nakupovali dráž. Obvykle si totiž zajišťují dodávky s předstihem.
„Komoditu nakupujeme konzervativně v průběhu roku. Vysoké ceny z posledních týdnů na nás proto nemají takový dopad,“ říká třeba šéf Amper Holding Jan Palaščák.
„Cena elektřiny na burze se letos pohybuje jako na houpačce, od rekordně nízkých cen letošního února stoupla přibližně o 50 procent,“ říká analytik ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Promítly se krátkodobé vlivy, což naznačuje, že ceny neporostou setrvale. Ostatně už trochu klesly. „Růst ceny elektřiny na rok 2017 odrážel vzestup cen uhlí i emisních povolenek. A také obavy z nedostatku výrobních kapacit v první polovině příštího roku kvůli odstávkám jaderných elektráren ve Francii,“ říká analytik J&T Michal Šnobr.
Ceny na burze silně ovlivňuje také aktuální počasí. „Bude záležet na tom, zda přijde další z mírných zim, nebo zda se potvrdí předpoklad některých modelů, že zima bude dlouhá a tuhá. To zásadně ovlivní spotřebu, a tedy i ceny na trhu,“ míní obchodní ředitel Centropol Energy Tomáš Hlaváček. Čím větší mráz, tím vyšší cena.
Odběratelé mohou čekat o něco nižší cenu
Obchodníci mají i přes podzimní vzestup burzovních cen dokonce prostor ještě trochu zlevnit. „Přestože z minimálních burzovních cen panujících na počátku roku se ceny elektřiny i plynu hodně zvedly, stále jsou pod průměrem loňského roku. Nenastane-li tedy v závěru roku dramatické zvýšení na burze, odběratelé mohou očekávat spíše o něco nižší cenu,“ míní Gavor.
Vzhledem k vysoké konkurenci se dá čekat, že dodavatelé budou přicházet s akčními nabídkami. Některé firmy, včetně velkých dodavatelů jako ČEZ či innogy (dříve RWE), zareagovaly letos na rozdíl od předchozích let na pokles burzovních cen už v průběhu roku.
Plaťte jen za vítr a vodu. Zelená energie zatím v Česku láká hlavně firmy |
Jak přesně se změní regulované ceny, bude zřejmé za týden, kdy je zveřejní šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Nedávno naznačila, že u odběratelů na distribučním území ČEZ mohou mírně klesnout. Naopak v Praze a na jihu republiky se spíše zvýší.
Na elektřině ale nakonec možná odběratelé ušetří ještě výrazně víc. Vitásková totiž hodlá výrazně snížit povinný příspěvek, z něhož stát dotuje výrobce zelené energie, pokud ministr průmyslu Jan Mládek do konce měsíce nesežene souhlas Evropské komise s jejich podporou.
Příspěvek pro výrobce elektřiny ze slunce či větru, který nyní činí 495 korun za megawatthodinu, se přitom na celkové ceně podílí v závislosti na tarifu 10 až 15 procenty. Běžná domácnost by tak mohla ušetřit ročně stovky korun. Tam, kde elektřinu používají i k vytápění, může jít i o několik tisíc.
Ministerstvo o podpoře vyjednává v Bruselu již léta. Komise ale zatím posvětila jen podporu pro okrajové zdroje. O největším balíku výroben včetně solárních elektráren z dob boomu v letech 2009 a 2010 dosud nerozhodla. Vitásková s Mládkem se vzájemně obviňují, kdo zpoždění způsobil. Začátkem měsíce nicméně Mládek prohlásil, že notifikace těchto zdrojů bude vyřešena během listopadu.
