Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvProč člověku v osobním bankrotu zůstane majetek, například byt v osobním vlastnictví, když při oddlužení nesplatí celý dluh. Neměl by tento majetek sloužit k úhradě jeho dluhů? - Libor Doležal
Insolvenční zákon již v současné době obsahuje dva způsoby oddlužení: jde o zpeněžení majetkové podstaty a plnění splátkového kalendáře. Tyto dva způsoby se od sebe liší především tím, jaké plnění dlužník svým věřitelům nabídne: v prvém případě vydá svůj stávající majetek, aby se věřitelé uspokojili z výtěžku jeho prodeje, v druhém případě bude dlužníkům poskytovat pravidelné splátky ze svých budoucích příjmů.
Tato dualita je běžná i v zahraničních právních řádech. O způsobu oddlužení rozhodují v řízení věřitelé - až pokud jej nezvolí, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud podle zásad insolvenčního práva (mj. dosažení co nejvyššího uspokojení věřitelů).
V poslední době se učinilo poměrně hodně opatření na ochranu dlužníků. Co chystáte na ochranu věřitelů, aby celý systém zůstal alespoň v chatrné rovnováze? - Master Blaster
Navrhovaná novela insolvenčního zákona chrání i věřitele před nepoctivostí jejich dlužníků. Insolvenčním soudům návrh novely svěřuje další oprávnění k posouzení legitimity návrhu na povolení oddlužení, zavádí některé automatické zábrany pro vstup do oddlužení – například věřitelé dlužníka, jehož návrh na povolení oddlužení byl zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, jsou proti jakémukoliv dalšímu návrhu chráněni po dobu 3 let.
Obdobně se zavádí překážka pro vstup do oddlužení po dobu 7 let od předchozího osvobození od dluhů po splnění oddlužení. Rovněž se zdůrazňuje význam dohledu insolvenčního správce nad činností dlužníka, insolvenční správce bude insolvenční soud a věřitelský orgán pravidelně informovat o tom, jak dlužník plní svoje povinnosti podle insolvenčního zákona. Míru jejich plnění bude následně hodnotit insolvenční soud při rozhodování, zda dlužníku přizná osvobození od placení zbývajících pohledávek.
Ke zvýšení uspokojení pohledávek věřitelů zároveň slouží nově preferovaný způsob oddlužení formou plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Existuje nějaká institucionální forma kontroly exekutorů? Například že někdo nahlíží do spisů a kontroluje práci exekutora z hlediska zákonnosti? Domnívám se, že dnes může exekutor např. náklady exekuce vyčíslit bez ohledu na zákon, ve větší než zákonné výši. Jediný, kdo to může zpochybnit je povinný, a to pouze ve svém konkrétním případě ve lhůtě osmi dnů. Existuje nějaké systémové opatření, které by tomuto postupu bránilo? Má exekutor za takové porušení zákona nějaký postih? - Pavel
Výkon státního dohledu nad soudními exekutory vykonává na ministerstvu spravedlnosti Odbor exekučního dohledu. Státní dohled je vykonáván z úřední moci nebo na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.
Samotný výkon státního dohledu je pak prováděn zejména kontrolou spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, sledováním dodržování zákonnosti postupů při výkonu exekuční činnosti a prověřováním délky exekučního řízení. Jednou z velmi důsledně sledovaných oblastí je i správné vyčíslení nákladů exekuce, zda je toto v souladu se zákonem.
V případě, že je zjištěno pochybení soudního exekutora, může ministerstvo upozornit soudního exekutora na nesprávný postup, může mu uložit písemnou výtku nebo můžu jako ministr (jakožto kárný žalobce) podat návrh na zahájení kárného řízení s exekutorem.
Jak vnímáte činnost insolvenčních správců? Považujete za normální, že vaše opatření o 4 pobočkách a fyzické přítomnosti správce, které jste svého času kompromisně „nařídil“, je běžně správci nedodržováno, že někteří mají na sebe přiřazeno přes 700 insolvenčních případů? - Josef Holeček
Na vysoký počet provozoven insolvenčních správců a na nízkou kvalitu tam vykonávaných činností reagovalo ministerstvo rozsáhlou kontrolní činností a také novelou vyhlášky o provozovnách insolvenčních správců. Tato kontrolní činnost spolu s novelou vyhlášky s sebou přinesly podstatný pokles počtu provozoven insolvenčních správců z cca 3 600 na cca 1 200 a současně zlepšení standardů činností zabezpečovaných na těchto provozovnách.
V návaznosti na nález Ústavního soudu, dochází k opětovnému návratu k počtu provozoven zřízených před 1. 8. 2015 (opětovně cca 3 600 provozoven), na což ministerstvo i nadále reaguje v podobě rozsáhlých kontrolních činností.
Proč musí znalci pracovat za 350 Kč/hod stanovených před 12 lety? Kolikrát se za tu dobu přidávalo soudcům? Proč zvýšení odměny vážete na nový zákon? - Michal
Nový zákon o soudních znalcích potřebujeme, neboť ten dosavadní je aplikován už téměř 60 let. Vzhledem k tomu, že je úzce spjatý se sociálním, ale i ekonomickým prostředím společnosti, je jasné, že aktuálně platná právní úprava je značně zastaralá a nevyhovuje požadavkům současné doby.
Navíc úprava odměn pro soudní znalce v sobě skýtá více témat. Kromě samotného zvýšení sazby za hodinu navrhujeme také poskytování náhrad hotových výdajů a náhrad za ztrátu času. Navýšení odměn by mělo vést k tomu, že znalci již nebudou mít důvod poskytovat znalecké posudky v závislosti na tom, kdo jim kolik zaplatí.
Nový zákon o soudních znalcích počítá s navýšením odměn na částky 300-550 Kč za hodinu namísto současných 100-350 Kč.
