Běžný zákazník, který od 17 do 19 hodin podával na některé z tisíců poboček České pošty v zemi dopis nebo si vyzvedával balík, si stávky ani nevšiml. Do nátlakové akce za zvýšení mezd o 2 500 korun se zapojily místo avizovaných šesti tisíců jen stovky lidí.
Rušněji bylo před několika třídírnami Českých pošt, které slouží jako logistické uzly. Před největší třídírnou v zemi v pražských Malešicích tiše skandovaly desítky lidí. Vedle nich se do akce zapojily také přepravní uzly v Brně, Olomouci a Ústí nad Labem. Podle vedení státního podniku šlo o 91 zaměstnanců, kolem se prý ochomýtali další sympatizanti, kteří údajně k zaměstnancům nepatřili.
Možná i proto tři z osmi odborů, které stávku vyhlásily, ještě před skončením oznámily novou 24hodinovou stávku od čtvrteční půlnoci. V té se mají střídat poštovní pobočky po půlhodině až hodině. Důvodem stávkového fiaska je podle odborářů vyhrožování zaměstnanců. Evidují prý tři sta případů a hodlají kvůli tomu podat žalobu a předložit důkazy. Pošta to však popírá.
„Chtěli jsme, aby se zapojily i klasické pobočky, ale brutálním způsobem se zastrašuje,“ řekl iDNES.cz šéf stávkového výboru Evžen Dvorský a zároveň předseda odborů OHZ ČP. Padly prý výhrůžky na nevyplacení vánočních odměn i vyhazov. Vedení to popřelo. „Žádný nátlak na zaměstnance ze strany vedení rozhodně nebyl a nebude,“ řekl mluvčí Matyáš Vitík.
Pošta se stávkou od začátku nesouhlasí a považuje ji za nelegální. „Stávkový výbor by měl zaměstnavateli dát seznam pracovníků a pracovišť, aby to mohl vykrýt jinými zaměstnanci. To se nestalo,“ řekl Vitík. Pošta pohrozila, že rozhodne o právních krocích.
Odboráři se kritice brání. „Žádné seznamy nejsou potřeba, zákon to neukládá. Zaměstnanec jen nahlásí vedoucímu, že v určitou dobu bude stávkovat a ten si to poznamená kvůli zúčtování mzdy,“ vysvětluje Dvorský.
Zaměstnanci České pošty před budovou třídírny v Praze kritizovali vedení podniku kvůli nízkým mzdám a dlouhodobému přetěžování pracovníků na pobočkách a třídících uzlech. Avizované přidávání podle předáka odborového sdružení NOS ČP Filipa Janovského o 2,6 procenta je průměrem v celém podniku, kteří někteří vůbec nepocítí na svých mzdách. „Dotkne se sice většiny, ale někteří nedostanou nic,“ řekl na shromádění v Praze.
Cílem stávky je zvednout tarifní platy o 2,5 tisíce korun. Vedení pošty se brání, že to je vzhledem k výsledkům hospodaření pošty nereálné. Domluveno je zatím zvýšení platů o 2,6 procenta od dubna. U průměrného platu, který je na České poště 21 800 korun, to dělá 550 Kč.
Až 1,5 miliardy navíc
V pátek se kvůli mzdám na poště sešel premiér Bohuslav Sobotka s vedením pošty, většinovými odbory a s ministrem vnitra, které je jediným akcionářem pošty. Zaznělo, že stát by mohl na začátku příštího roku uvolnit pro Českou poštu zhruba 1,4 až 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za poskytování základních služeb (více čtěte zde).
O výši kompenzace se nicméně pošta pře s Českým telekomunikačním úřadem a ministři průmyslu, vnitra a financí mají do ledna předložit návrh, jak poště usnadnit situaci. Zřejmě nakonec budou muset najít peníze ve státním rozpočtu.
Česká pošta zaměstnává přes 30 tisíc lidí, má 3 200 poboček. Loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun.
VIDEO: Balíková smršť. Podívejte se na nával v pražské třídírně pošty:
