Babiše ale musí varovat, jak v několika krajích (v Plzeňském, Pardubickém, Královéhradeckém a Ústeckém) soupeři dokázali jeho ANO vyšachovat, i když dostalo nejvíc hlasů od voličů (více zde). I to, jak se strany spojily při hlasování o novele zákona o střetu zájmů, jíž se také říká „lex Babiš“ (o schválení zákona ve Sněmovně více zde).
„Půjde přitom o to, jestli bude mít ANO společně s komunisty po volbách více než 100 poslanců, nebo ne,“ řekl iDNES.cz jeden z lídrů parlamentních stran. Varianta „duhové koalice“ proti Babišovi by ale mohla narazit na nechuť ČSSD lepit koalici s pravicovými stranami, jak to učinila na podzim v některých krajích. Dosud nejsilnější strana ve Sněmovně by proto mohla dát přednost opoziční roli.
To, že do volební kampaně zasáhne i příprava na prezidentskou volbu (proběhne na začátku roku 2018), je vidět už nyní, když současný prezident Miloš Zeman dává najevo, jak je mu bližší lídr ANO než šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Od návštěvy Čapího hnízda k vetu lex Babiš
To, že Babiše bere jako svého spojence, demonstroval Zeman letos vícekrát. Ať návštěvou na farmě Čapí hnízdo (více zde), když Babiš čelil kritice kvůli evropské dotaci, tak při schvalování rozpočtu na příští rok, kdy ho označil za kandidáta na Nobelovu cenu (více zde), ale hlavně svým vetem k zákonu o střetu zájmů.
ANALÝZA: Zemanovy šance na obhajobu zvyšuje soupeření Babiše a Sobotky |
Zeman se postavil proti oběma parlamentními komorami poměrně jasnou většinou schválenému omezení podnikání členů vlády. A navíc se podle svého mluvčího obrátí na Ústavní soud, pokud bude - a s velkou pravděpodobností bude - na lednové schůzi Sněmovny přehlasován.
Dva klíčové politické momenty přijdou v březnu. Nejprve prezident začátkem měsíce oficiálně oznámí, zda bude znovu kandidovat na Hrad, a o něco později si nejsilnější vládní strana ČSSD zvolí v Brně nové vedení. Sobotka na něm nejspíš nebude mít soupeře o post předsedy, boj se ale strhne o místo za ním. Ministra vnitra Milana Chovance vyzve Sobotkův kritik Jeroným Tejc. Místo dvojky bude zajímavé pro případ, že by Sobotka po volbách chtěl, nebo byl donucen, z čela strany odejít.
Vrcholní politici vesměs očekávají, že Zeman v březnu oznámí, že znovu na Hrad kandidovat bude. Ovšem jistotu nemají, i když prezident opakovaně odmítá, že by ho jakkoli limitoval jeho zdravotní stav. Teprve, až Zeman oficiálně řekne, co udělá, rozhodnou se někteří lidé, zda se volby nové hlavy státu také zúčastní.
Horáček, Hilšer... a kdo další? Nejspíš Drahoš
Prozatím je jasná kandidatura textaře a producenta Michala Horáčka a lékaře a vysokoškolského pedagoga Marka Hilšera, kteří budou shánět 50 tisíc podpisů a nechtějí spoléhat na případnou nominaci od nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů.
3. listopadu 2016 |
Představitelé dvou parlamentních stran iDNES.cz řekli, že za možného vhodného kandidáta na Hrad považují dosavadního šéfa Akademie věd ČR Jiřího Drahoše, kterému v březnu skončí mandát v čele Akademie věd a jenž už potvrdil, že kandidaturu zvažuje. Jako první o tom napsaly Lidové noviny.
Michal Horáček a Marek Hilšer už kandidaturu na Hrad vyhlásili, šéf Akademie věd Jiří Drahoš o ní uvažuje
Politické strany zatím neřekly, koho navrhnou či podpoří, ale jejich podpora je stejně jen orientační, protože v přímé volbě rozhodují všichni občané. Sobotka chce na sjezdu potvrdit záměr, aby kandidáta ČSSD vybralo vnitrostranické referendum.
Není přitom vyloučené, že někdo ze straníků jako kandidáta do referenda navrhne bývalého předsedu strany Zemana, který má v sociální demokracii stále dost spojenců. Sobotku prezident nemá rád, považuje ho za jednoho z těch, kdo mu nedali hlas v roce 2003, kdy prezidenta volili poslanci a senátoři.
Ze svých řad by mohla ČSSD ukázat například na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, zatímco senátor Jiří Dienstbier, který kandidoval minule, nemá ve straně podporu a přišel i o křeslo ve vládě. Bývalý senátor Zdeněk Škromach sice dříve taky projevil zájem, ale v nejužším vedení strany to neberou vážně.
Přímou volbu prezidenta podporuje 84 procent lidí |
Babiš nevylučuje podporu Zemanovi ani to, že ANO vybere vlastního kandidáta. Ukázal na ministra obrany Martina Stropnického a eurokomisařku Věru Jourovou, ale ta hned reagovala, že dává přednost práci v Evropské komisi.
V ODS se k zájmu o Hrad hlásí senátor Jaroslav Kubera, který iDNES.cz řekl, že by si kvůli tomu dokázal najít podpisy senátorů napříč stranami. Občanští demokraté ale zatím k výběru svého kandidát mlčí. Mohli by přijít se jménem svého šéfa Petra Fialy či bývalé šéfky Sněmovny Miroslavy Němcové.
U TOP 09 je ve hře možná kandidatura europoslance Jiřího Pospíšila, který ale váhá. Lidovec Daniel Herman, kterého také někteří lidé vyzývali ke kandidatuře, iDNES.cz řekl, že jemu by se zamlouvala šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a středočeská krajská zastupitelka Dana Drábová. Tu už ale marně přemlouval šéf hnutí STAN Petr Gazdík. Další kandidáti mohou vzejít z prostoru mimo parlament. Ambici kandidovat měl minule například současný šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Pokus lidovců a STAN sestavit „třetí sílu“
Volební sněmy čekají v roce 2017 i ANO a lidovce. Zejména výběr nového vedení KDU-ČSL může přinést zajímavý souboj, protože o kandidatuře proti Pavlu Bělobrádkovi uvažuje ministr zemědělství Marian Jurečka a ambici pokusit se vrátit do nejužšího vedení strany naznačil i zlínský hejtman a senátor Jiří Čunek.
Lidovci by na svém sjezdu měli také rozhodnout, zda půjdou do voleb sami, nebo společně s hnutím Starostů a nezávislých (více zde), jejichž předseda Gazdík má ambici sestavit koalici nejen s KDU-ČSL, ale také dalšími menšími stranami a regionálními hnutími a vytvořit „třetí sílu“, která by se poprala o volební vítězství.
Ve volbách, v nichž budou moci strany poprvé utratit maximálně 90 milionů korun, půjde také o to, zda zůstane složení Sněmovny rozbité na velké množství subjektů, či zda do dolní komory parlamentu pronikne někdo nový. Velké ambice má nové uskupení Realisté kolem politologa Petra Robejška, které spoléhá na finanční podporu spolumajitele Penty Marka Dospivy (více o tomto projektu zde).
Volby do Sněmovny také ukáží, jak velkou sílu mají uskupení silně kritická vůči Evropské unii, jako například uskupení SPD Tomia Okamury, jenž i po rozchodu s Úsvitem zabodoval v krajských volbách. Svou roli sehraje i to, jak bude pokračovat uprchlická vlna do Evropy, a možná i to, jak dopadnou kritici Bruselu v některých dalších zemích (zejména v prezidentských volbách ve Francii a parlamentních v Německu).
Definitivně se rozhodne o kouření. Začne i druhá fáze EET
V parlamentu už před volbami velké věci od vládní většiny čekat nelze. Senát rozhodne o zákazu kouření v restauracích, který zatím schválili poslanci.
Sobotka chce ještě do voleb prosadit zákony o sociálním bydlení a o zálohovém výživném, které má pomoci matkám samoživitelkám, ale obojí naráží na výhrady ANO i lidovců. Strany se naopak nejspíš shodnou na vyšších dávkách pro dlouhodobě nemocné.
A volebními vyhlídkami stran může zahýbat i to, jak bude fungovat elektronická evidence tržeb, která se od března kromě restaurací a hotelů bude týkat také maloobchodu a velkoobchodu.
