Vyplývá to z materiálu, který po Vánocích poslalo do meziresortního připomínkového řízení ministerstvo dopravy. Rozšíření zpoplatnění uložila ministerstvu v listopadu vláda. Ta dala ministerstvu poměrně široký rozptyl: rozšířit síť placených silnic o 850 až 3 000 kilometrů. Návrh nakonec vůbec nepočítá s tím, že by se mýto platilo na silnicích II. třídy.
Návrh na rozšíření zpracovala pro ministerstvo společnost Deloitte, která státu radí jako projektový manažer s novou zakázkou na mýto a kolem tuzemského mýtného systému se pohybuje už od jeho počátku.
Podle materiálu ministerstvo oslovilo kraje, aby jim vytipovalo silnice II. třídy, které by měly být zpoplatněny. Ministerstvo si z nich žádné nevybralo, protože podle něj nesplňovaly podmínky pro zpoplatnění. Buď je na nich příliš slabý provoz nebo nejsou paralelou pro silnice vlastněné státem. Navíc podle ministerstva nejde navržené úseky přesunout do kategorie silnic I. třídy. Důvodem je i fakt, že samotný převod by trval příliš dlouho.
Ve hře byly tři varianty
Projektový manažer zkoumal tři varianty rozšíření, porovnával jak možné výnosy, tak i náklady na rozšíření. Jako nejlepší mu vyšla varianta, která počítá s maximálním rozsahem zpoplatněných silnic o délce 900,3 kilometrů. „Tento rozsah, splňující zadání vyplývající z usnesení vlády, je maximální možný rozsah. Jakékoliv další rozšíření zpoplatnění silnic I. třídy s sebou přináší nadměrnou nákladovost reprezentovanou kritériem komplexity topologie úseku,“ uvádí materiál.
Na seznamu navrhovaných zpoplatněných silnic jsou úseky, které by měla v budoucnu nahradit dálnice. Například jde o silnici I/35 mezi Holicemi a Mohelnicí .
Podle materiálu by měl stát vybrat na navržených úsecích celkem 5,5 miliardy za pět let, tedy 1,1 miliardy navíc ročně. Nejde ale o čistý příjem, musí se od něj odečíst náklady na výběr mýta.
Materiál současně uvádí, že z každého kilometru nově zpoplatněných silnic bude mít stát méně peněz, než dosud na silnicích první třídy: podle Deloitte by mělo jít zhruba o 80 % vybraných peněz na stávajících zpoplatněných silnicích.
Skutečná efektivita však vyplyne až z výsledků zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem bude dodávka a provoz Systému elektronického mýta po roce 2019. Podle autorů studie by bylo ideální proto rozšířit mýto jen na 474 kilometrů silnic I. třídy. „Vzhledem k tomu, že tato varianta nesplňuje zadání vyplývající z usnesení vlády, nebyla proto Ministerstvem dopravy uvažována,“ uvedlo ministerstvo.
Dálnice v České republice
Autodopravci jsou proti
Právě to se nelíbí hlavně autodopravcům. „Rozhodnutí o rozšíření zpoplatnění o 900,3 km jde na ruku netransparentnímu zadání koaličních expertů, ačkoliv provedená analýza doporučuje rozšíření pouze o 474,1 km. Vše budou muset zaplatit dopravci a jejich zákazníci v regionech, kam silnice I. třídy vedou. Jde o další a zbytečnou daň pro regionální výrobce a obchodníky. Žádáme vládu, aby rozhodla podle svého vlastního vládního prohlášení a zvolila vyhodnocenou optimální variantu rozšíření o 474,1 km,“ říká šéf Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Stát dosud vybírá na silnicích I. třídy mýto přes mýtné brány, při větším objemu zpoplatněných silnic se ale taková technologie nemusí vyplatit a proto bude jednodušší výběr satelitním systémem. Protože stát slíbil takzvaný technologicky neutrální soutěž, vymýšlí vláda i nutnost rozšíření mýta na úseky, kde se mikrovlnná technologie tolik nevyplatí, aby se smazaly rozdíly mezi satelitem a mýtnými branami.
Není ale přitom jasné, jak a proč vláda došla k tomu, že se má síť zpoplatněných silnic rozšířit. Podle lidí z oboru je hranice, při které se stírá nákladovost mezi satelitním a mikrovlnným systémem, zhruba na 800 kilometrů nových silnic.
