MF DNES zjišťovala názory politických stran. Zatímco levice chce ulevit chudým a naopak „přiškrtit“ bohaté a firmy, pravice by snižovala DPH a zdanění práce.
Sociální demokraté by rádi zavedli daňovou progresi a snížili daně lidem s nízkými a středními příjmy na úkor bohatých.
Lidovci tradičně stavějí na podpoře rodin s dětmi – pokračovali by ve zvyšování daňových slev.
Šéf ANO, ministr financí Andrej Babiš, jen obecně připouští snižování daní, například snížení 21 % sazby DPH. „Program budeme publikovat nejpozději do poloviny roku,“ odmítá být konkrétní.
Sociální demokraté se ke snížení DPH staví opatrně. „Byli bychom jedině pro snížení DPH na základní potraviny jako na Slovensku,“ říká ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.
Pravice slibuje snížit sociální pojištění firmám na jejich zaměstnance. TOP 09 a také Starostové to ovšem podmiňují důchodovou a zdravotnickou reformou, aby bylo i do budoucna oba systémy z čeho financovat. Levice zase zvažuje zavést sektorovou daň pro dobře vydělávající firmy.
Snížení DPH nahrává výrobcům
Pravici leží v žaludku tři sazby DPH (10, 15 a 21 procent). Nejraději by se vrátila ke dvěma sazbám a jejich výši před krizí, tedy 10 a 19 procent. Snižovat alespoň spodní sazbu DPH chtějí také komunisté. Na potraviny a léky by zavedli pět procent. Sjednocení DPH na 14 procentech mají v programu Svobodní.
Snižování DPH má háček. Zatímco politici v dobách krize vděčně sahají ke zvyšování co do výběru největší daně, při tlačení daně směrem dolů narážejí na riziko, že si kladný rozdíl ponechají výrobci či obchodníci a spotřebitelé ostrouhají.
Jak se v Česku vybírají daně
Proto se místo plošného snižování DPH často sahá ke zvětšování složitosti systému (například v Česku zavedení třetí sazby). Učebnicovým příkladem je Slovensko, kde loni Ficova vláda snížila daň z 20 na 10 procent na vybrané potraviny. Aby se to ale promítlo do cen, musela vláda podepsat speciální memorandum s maloobchodními řetězci.
Nižší odvody z práce musí připravit reforma systému
Vysoké odvody z práce – dlouhodobě kritizované Evropskou komisí i Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – nechávají chladnými socialisty i komunisty. „Pokud bychom to snížili, rozhodíme si důchodový a zdravotní systém,“ obává se Michal Pícl z ČSSD. Firmy podle něj profitují z obecně nízkých mezd v Česku v porovnání se západní Evropou. „Znamenalo by to redukci sociálního státu,“ dodává Jiří Dolejš, ekonomický expert KSČM.
Naopak ODS a TOP 09 by sociální a zdravotní odvody výhledově snížily o jednotky procent, ale v návaznosti na reformy systémů. „Budoucí vlády budou muset řešit reformu penzijního systému,“ upozorňuje Miroslav Kalousek, šéf TOP 09. Fakticky by to znamenalo odpovědnost spořit si víc na důchod soukromě a víc spolufinancovat zdravotní péči.
Jak vysoké je zdanění práce v zemích EU
Na samotné sazbě daně z příjmu lidí by pravice nic neměnila. Naopak ČSSD a KSČM plánují přenastavení: zavést nejméně tři sazby daně z příjmů, ulevit nízkopříjmovým a víc zdanit bohaté. Kde bude hranice, zatím strany neuvedly.
Lidovci mají zatím jasno jen v podpoře rodin s dětmi formou daňových slev. „Pracujícím rodičům bychom chtěli refundovat část nákladů na výchovu, vzdělání a životní potřeby jejich dětí,“ říká Jan Bartošek, místopředseda KDU-ČSL.
Celkově se zřejmě žádné velké snižování daní ale čekat nedá. Většině stran je jasné, že rekordní výběr daní doprovázený přebytkem státního rozpočtu je dočasný.
Od levice lze naopak čekat zvyšování daní, a to pro velké firmy. Stát by si tak sáhl na část zisků, které jinak často plynou jejich zahraničním vlastníkům.
ČSSD proto navrhuje zavedení sektorové daně a progresivní zdanění firem: čím větší obrat a zisk, tím vyšší daň. O tom uvažují i mimoparlamentní piráti. „Za užití našeho trhu by společnosti, které na českém trhu prodají za více než 20 miliard korun, odváděly sazbu tři až čtyři procenta,“ říká místopředseda pirátů Ivo Vašíček.
