Přes rok hledá truhláře, montážníky a dělníky do výroby nábytku. Jenže marně. „Je to obrovský problém, nabídka je minimální,“ říká Martin Chalupa, majitel zlínské firmy Chalupa interiéry.
„Už jsem přemýšlel i o tom, že bych vzal na zkoušku jednoho dva cizince. Zatím jsem se k tomu ale neodhodlal,“ dodal.
Podobné trable má řada regionálních společností. Většinou jde o ty, které podnikají ve stavebnictví, kovovýrobě, nábytkářství, autodopravě nebo jakékoliv výrobě.
V poslední době proto firmy do pracovních nabídek, které zveřejňují na stránkách úřadu práce, přidávají poznámku, že přijmou také cizince. Například na ostrahu prodejen, obsluhu obráběcích strojů nebo do strojní výroby.
Pracovní kartu mohou získat už za tři měsíce
Teď mohou s pomocí státu získat pracovníka z Ukrajiny ve zrychleném řízení.
„Zkušenosti nám říkají, že tito cizinci jsou vděční i za dělnické profese, o které tady není zájem. Navíc nemají problém s prací na směny nebo o sobotách a nedělích,“ vysvětlila Bohdana Konečná ze zlínského Kontaktního centra pro východní trhy.
Projekt Režim Ukrajina spustila Hospodářská komora ČR loni v létě a od té doby jen ve Zlínském kraji projevilo zájem o tuto pomoc přes dvacet firem.
„Žádali jsme o elektrikáře a montážníka solárních panelů. Čekáme na ně od listopadu, už by tady v nejbližších dnech měli být,“ naznačila Veronika Očadlíková ze zlínské společnosti NWT.
Získat pracovní kartu totiž na Ukrajině trvá i půl roku. Státní projekt přitom umí tuto dobu snížit až o polovinu.
„Jde hlavně o to, aby čeští podnikatelé nemuseli uzavírat provozy a přicházet o zakázky kvůli nezájmu domácích,“ upozornila Konečná.
Pracovník si vyřídí registraci na konzulátu ve Lvově
Šanci získat v rychlejším režimu žádané pracovníky teď mají společnosti, které hledají kvalifikované odborníky – řidiče nákladních automobilů, lakýrníky, truhláře, elektrikáře, svářeče, manipulační dělníky, brusiče nebo kameníky.
Firma si pak musí vyhlédnout konkrétního pracovníka, který si na Generálním konzulátu ve Lvově vyřídí pracovní kartu.
Běžně platí, že zájemce o práci se musí zaregistrovat do internetového portálu Visapoint ministerstva zahraničních věcí. Samotná registrace ale trvá nějakou dobu. Daný člověk potom čeká další dobu, než ho konzulát vyzve, aby přišel k osobnímu pohovoru.
„S Režimem Ukrajina se Visapoint obejde. Pracovník se nemusí objednávat na konzulát a čekat, až na něj dojde řada. Konzulát ho naopak kontaktuje přímo a domluví se na pohovoru hned,“ popsala výhodu projektu Konečná.
Firmy vycházejí z dobrých zkušeností v minulosti
Některé firmy si nechají konkrétního člověka doporučit od jiné společnosti. Další už mají vlastní zkušenosti a zrychlený režim využívají v případě, kdy současným ukrajinským zaměstnancům vyprší pracovní karta a potřebují si vyřídit novou.
„Žádali jsme o osm lidí, které už máme vyhlédnuté kvůli dobré spolupráci v minulosti,“ konstatovala Zdeňka Bětíková z firmy Level 02, která se více než dvacet let věnuje kamenictví a výrobě kamenných dlažeb.
Podle Českého statistického úřadu žilo v roce 2015 ve Zlínském kraji celkem
8 571 cizinců. Rok předtím jich bylo
8 106, z toho více než jedenáct procent Ukrajinců.
I v jejich případě ale platí totéž, co u českých obyvatel – region srovnávají se zbytkem republiky.
„Bývá to i tak, že cizinec do kraje přijede a chce tady pracovat. Ale pak se rozhlédne kolem, zjistí, že třeba v Praze si vydělá víc, a odejde tam,“ poznamenala Miriam Majdyšová, ředitelka krajského Úřadu práce.
| Rok | Celkem | Ukrajinci |
|---|---|---|
| 2012 | 7968 | 937 |
| 2013 | 8003 | 911 |
| 2014 | 8106 | 903 |
| 2015 | 9571 | 938 |
| Zdroj: Český statistický úřad | ||
